Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

PROGRAMOVACÍ JAZYKY C / C++ 1. Funkce, jejich popis. Zápis programu, komentář.

PROGRAMOVACÍ JAZYKY C / C++


1. Funkce, jejich popis. Zápis programu, komentář.
Zápis programu
klávesnicí
a pak snad jen, že je C++ case sensitive(rozlišuje malá a velká písmena).
Většina programů má následující strukturu: vložení hlavičkových struktur, definice preprocesoru(makra), deklarace globálních proměnných, deklarace(prototypy) pomocných funkcí, hlavní funkce(main).

Komentář
Komentář je text v programu, který se nepřekládá a slouží pouze pro účely programátora a přehlednost kódu. Jsou dva možné typy komentářů. Jednořádkový(začíná dvěma svislými čarami, končí s koncem řádku) a víceřádkový(začíná /* a končí */).
Příklad:
//Jednořádkový komentář.
/*Víceřádkový
komentář*/


Definice funkce
Neplést deklaraci a definici funkce!
návratový_typ identifikátor_funkce (seznam definicí formálních parametrů)
{ lokální deklarace a definice;

příkazy;
}
Definice funkce začíná hlavičkou funkce. To je první řádek.
Ten obsahuje návratový typ, který určuje jakého typu bude hodnota, kterou bude vracet. Lze použít libovolný typ, který dovoluje jazyk C++(viz otázka 2). Pokud není typ uveden implicitně(=automaticky bez zásahu programátora) se použije typ void.
Další je identifikátor funkce = jméno funkce.

V závorce následuje seznam definicí formálních parametrů. Sem se zapisují definice proměnných. Ty se definují stejně jako normální proměnné, jen u nich nelze zkrátit zápis více proměnných stejného typu oddělením jednotlivých názvů proměnných čárkou.

Příklad:
int secti (int a,b) //nelze
int secti (int a, int b) //správný zápis
pozn.: Existují i funkce s proměnným počtem parametrů, ale to už je trochu mimo mísu.
int secti (int a, int b, ...) // po pevných parametrech následují 3 tečky
Po uvedení hlavičky funkce následuje tělo funkce. V něm mohou být deklarovány další typy proměnných a obsahuje příkazy. Ty obvykle pracují s předanými parametry. Provádění funkce je ukončeno po vykonání posledního příkazu těla funkce, ale v takovém případě není možné odhadnout, jakou hodnotu funkce vrátí(stejně jako u proměnné do které není po deklaraci nic zapsáno). Proto se používá příkaz return.
return výraz;

Tento příkaz způsobí okamžité opuštění funkce, ve které je použit. Hodnota nepovinného(pokud je funkce typu void, používá se return; bez parametrů) výrazu je pak návratovou hodnotou funkce. Pokud výraz neuvedeme, bude návratová hodnota předem neurčitelná.

Příklad:
int secti (int a, int b)
{ return a+b;
}
V příkladu je nadefinována funkce, která vrací součet dvou čísel. Typ její návratové hodnoty je určen jako int, stejně jako typy obou parametrů funkce. Po předání řízení funkci se hned začne vykonávat příkaz return, který funkci ihned ukončí a jako výsledek po jejím volání vrátí součet hodnot předaných parametrů.

Žádné komentáře:

Okomentovat