Mezinárodní právo veřejné je charakterizováno následujícími body:
1) souřadnost
existence MPV nepředpokládá existenci nadřazené moci, která by mezinárodnímu společenství mohla cokoliv diktovat
(namítnout se dá OSN. Ta je však ovládána jednotlivými státy. Akty OSN jsou pouze doporučující, čili nezávazné).
2) decentralizovaný výkon donucovacích pravomocí
hlavní nástroj donucení mají v rukou státy – např. sankce, embargo
možnost kolektivních sankcí (ukládá Rada bezpečnosti OSN, závislé na konsensu)
3) neexistence jediné nadřazené soudní moci
ale existují ohniska soudní moci, např. mezinárodní soud v Haagu
tyto soudy nemají pravomoc rozhodovat bez souhlasu zúčastněných stran (výjimkou jsou válečné zločiny)
4) je dynamické a rozšiřující se
MPV vtahuje do svého systému nové subjekty (zejména jednotlivce) a prostředí (např. mořské dno, kosmos)
Např. vstupuje do oblasti ekologické a jiných sfér, které byly dříve vyhrazeny vnitrostátnímu právu
5) je to právo částečně nepsané
právo není psané v některých případech z historických důvodů. Jindy nejsou státy ochotny ošetřit určité otázky písemně a chování záleží na praxi (gentleman´s agreement)
6) velká nevyváženost hmotně a procesně právních pravidel
MPV je převážně právem hmotným
Existují tzv. procedurální garance
Žádné komentáře:
Okomentovat