Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Rozlišujeme čtyři subjekty s právní subjektivitou:

- státy, zvláštní politické jednotky s dílčí subjektivitou, mezinárodní organizace a jednotlivec.

1) Stát. Základními konstitutivními prvky státu jsou území, obyvatelstvo a státní moc. V MPV přibývá navíc ještě možnost vstupovat do mezinárodně-právních vztahů

2) Zvláštní politické jednotky s dílčí subjektivitou. Jedná se o specifické útvary. Subjekt má odvozený charakter (existuje z nějakého důvodu). Jednotka působí partikulárně.

Např. Vatikán (není to stát) – je uznáván z důvodu historického

3) Mezinárodní organizace. Existuje několik druhů, zejména je třeba rozlišovat mezinárodní organizace mezivládní povahy, které jsou respektovány jako subjekt (např. OSN) a mezinárodní organizace, které nejsou mezivládní povahy a nejsou tudíž ani subjektem mezinárodního práva (např. Greenpeace) – jsou pouze uznávané.

Mezinárodní organizace mezivládní povahy mají odvozený charakter, jsou založeny státy. Jejich smyslem je vykonávání určité funkce (každá taková organizace je k něčemu určena). Z funkce plynou následující kompetence:

o uzavírat mezinárodní smlouvy

o vystupovat jako strana před mezinárodními soudy

o odpovědnost za vlastní protiprávní chování

o autonomie ve finančních otázkách

o autonomie vnitroorganizační normotvorby

Subjektivita těchto organizací je partikulární, tj. nelze se jí dovolávat u států, které nejsou členy.

4) Jednotlivec. Ochrana v oblasti lidských práv. V této oblasti se jedná o kogentní normy MPV (státy se od nich nemohou jednostranně odklonit)

Dále pak také existují subjekty bez právní subjektivity – např. uznávané mezinárodní organizace.


Žádné komentáře:

Okomentovat