- státy, zvláštní politické jednotky s dílčí subjektivitou, mezinárodní organizace a jednotlivec.
1) Stát. Základními konstitutivními prvky státu jsou území, obyvatelstvo a státní moc. V MPV přibývá navíc ještě možnost vstupovat do mezinárodně-právních vztahů
2) Zvláštní politické jednotky s dílčí subjektivitou. Jedná se o specifické útvary. Subjekt má odvozený charakter (existuje z nějakého důvodu). Jednotka působí partikulárně.
Např. Vatikán (není to stát) – je uznáván z důvodu historického
3) Mezinárodní organizace. Existuje několik druhů, zejména je třeba rozlišovat mezinárodní organizace mezivládní povahy, které jsou respektovány jako subjekt (např. OSN) a mezinárodní organizace, které nejsou mezivládní povahy a nejsou tudíž ani subjektem mezinárodního práva (např. Greenpeace) – jsou pouze uznávané.
Mezinárodní organizace mezivládní povahy mají odvozený charakter, jsou založeny státy. Jejich smyslem je vykonávání určité funkce (každá taková organizace je k něčemu určena). Z funkce plynou následující kompetence:
o uzavírat mezinárodní smlouvy
o vystupovat jako strana před mezinárodními soudy
o odpovědnost za vlastní protiprávní chování
o autonomie ve finančních otázkách
o autonomie vnitroorganizační normotvorby
Subjektivita těchto organizací je partikulární, tj. nelze se jí dovolávat u států, které nejsou členy.
4) Jednotlivec. Ochrana v oblasti lidských práv. V této oblasti se jedná o kogentní normy MPV (státy se od nich nemohou jednostranně odklonit)
Dále pak také existují subjekty bez právní subjektivity – např. uznávané mezinárodní organizace.
Žádné komentáře:
Okomentovat