POZNÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Úspěšnost učitelovy práce do značné míry závisí na tom, zda dobře zná své žáky. Když chci na někoho působit, potřebuji ho znát; to platí ve výchově tak jako ve všech formách práce s lidmi.

Obtíže a chyby při poznávání osobnosti

- Projekce
znamená promítání vlastních psychických procesů a stavů, motivů a vlastností do druhého člověka. „Podle sebe soudím tebe." Očekáváme mlčky, že druhý člověk má právě takové myšlení a schopnosti, motivy, vytrvalost a jiné vlastnosti, jako máme my. Některý učitel mylně předpokládá, že žák dokáže pochopit totéž co on sám, a to stejným postupem uvažování. Mylně předpokládá u žáka stejný zájem a rozvinutou motivaci. Jindy se naopak dopouštíme chyby tím, že přisuzujeme druhému člověku egoistické, agresivní a jiné nepříznivé pohnutky, které jsou v nás v potlačené podobě. To znamená, že lepší sebepoznání a také srovnávání s jinými lidmi pomáhá lépe poznávat druhé.

- Individuální subjektivní zkreslení.
Někteří z nás mají sklon posuzovat lidi poněkud zkresleně, např. „černými brýlemi", vidět v nich spíše nepříznivé vlastnosti. Jiní naopak mají jakoby „růžové brýle" při pohledu na lidi, vylepšují si jejich obraz. Souvisí to s optimistickým či pesimistickým pohledem na lidi, život a svět. Je žádoucí uvědomit si tento svůj postoj a z něho plynoucí možné zkreslení názoru na lidi, jejich schopnosti, charakter, nejrůznější vlastnosti.

- Předsudky.
Příslušnost žáka k určité národnosti nebo jiné sociální skupině může ovlivnit jeho posuzování a hodnocení pod vlivem široce rozšířeného předsudku o příznivých či nepříznivých vlastnostech té skupiny, bez ohledu na individuální zvláštnosti a projevy toho žáka, které mohou být fakticky značně jiné. Předsudek se může týkat nejen sociální skupiny, ale i jednotlivé osoby; např. učitel začínající působit ve škole je informován předchozím vyučujícím o schopnostech a charakterových vlastnostech určitého žáka - nekriticky je přejímá a podle nich se k žákovi chová, nevšímá si jiných projevů žáka, považuje je za náhodné. Snažíme se o objektivní poznání a hodnocení žáka podle jeho skutečných projevů, které postupně sledujeme v průběhu delšího časového úseku, a ne podle předpojatých názorů.