PRAMENY EVROPSKÉHO PRÁVA - pokr.
– tvorba práva
– pro tvorbu primárního práva existují v primárním právu urč. pravidla – např. některá ustanovení SEU
– přesná procesní pravidla existují pro sekundární právo – upraveno hl. v SES
– pro tvorbu obyčeje či jiných obecných pr. zásad nejsou v evropském právu žádná pravidla
– primární právo, obyčej, obecné právní zásady, právní normy v rámci EU a rozhodnutí soudu -> nejvyšší stupeň právní síly (ale ne všechny jsou primárními akty)
– sekundární právo musí být v souladu s primárním; slouží k podrobnější úpravě vztahů upravených normami primárního práva; uvnitř sekundárního práva existuje určité odstupňování
– výklad evropského práva:
jde především o zjištění objektivního smyslu právní normy, subjektivní metody výkladu mají podstatně menší význam
– gramatický výklad – rozhodující je text ustanovení; slova se nevykládají izolovaně, ale v souvislosti s významem věty, odstavce,…; musí respektovat hranice významu pojmu slov v primárním právu; rozhodující je účel konkrétní úpravy
– systematický výklad – zůstává-li text po gramatickém výkladu nejednoznačný; zjišťuje se vnitřní soulad jednotlivých ustanovení, zvláštní význam mají základní myšlenky; ESD tomuto výkladu přiznává značný význam
– výklůad konformní s primárním právem (str. 226)
– teleologický výklad – má vycházet z pramene práva jako celku, zohlednit jeho cíle a smysl => nutný tehdy, jsou-li jednotlivá slova, části v protikladu; členové ESD konstatovali tuto výkladovou metodu na prvním místě; pro přístup ESD je také charakteristická kombinace systematické a teleologické metody; používá-li ESD teleologickou metodu, cílem je objektivně zjistitelná hodnota, nikoliv subjektivní úmysl
– srovnávací výklad – týká se hlavně pojmů obsažených v obecných právních zásadách, vyplývajících z vnitrostátních pr. řádů, které jsou předmětem srovnání
– historický výklad – zjišťování vůle zakladatelů Smlouvy či autorů změn, apod – pouze omezený význam, ESD vychází především ze samotného textu
Žádné komentáře:
Okomentovat