EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

– EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

– s přechodem Hospodářské a měnové unie do třetí etapy (k 1.1. 1999) přešla pravomoc zúčastněných člen. států v oblasti měnové politiky na Evropský systém centrálních bank
– jádro ESCB tvoří Evropská centrální banka a centrální banky členských států – jejich samostatnost je zachována
– je právně nezávislá na orgánech EU; jejím postavení je zakotveno v primárním právu v SES a v Protokolu o Statutu ESCB a ECB (Statut); některá ustanovení Statutu mohou být měněna pouhým rozhodnutím Rady se souhlasem EP
– pravidla pro činnost ECB konkretizuje na základě zmocnění v SES Rada většinový hlasováním nebo vydává opatření
– ECB má od Společenství samostatnou, oddělenou právní subjektivitu; ESCB právní subjektivitu nemá
– sídlo má ve Frankfurtu nad Mohanem
– plně se svých pravomocí ujala až 1.1. 1999
– při první etapě Hospodářské a měnové unie – Výbor guvernérů ústředních bank člen. států EHS => ten na začátku druhé etapy vystřídán Evropským měnovým institutem – a ten se stal předstupněm ECB
– úkoly uskutečňuje buď vlastní činností nebo prostřednictvím národních centrálních bank – činnost těchto bank se řídí vnitrostátními předpisy, ale jednají v souladu s hlavními směry a pokyny ECB; národním centrálním bankám náleží hl. implementační funkce – prováděcí opatření k pr. aktům ECB, mohou vykonávat na vlastní odpovědnost i jiné úkoly, pokud zde není rozpor s cíli ESCB
– měnová politika spadá do výlučné pravomoci Společenství a neuplatní se princip subsidiarity, klade se důraz na princip proporcionality
– rozdělení kompetencí mezi Radu a ECB (=> Rada může kvalifikovanou většinou rozhodovat o spol. postojích a o zastoupení Společenství na mezinárodní úrovni v otázkách důležitých pro hosp. a měnovou unii) není chápáno jako rozpor s principem nezávislosti ECB