Tragédie zoufalého stáří stiženého nevděkem dětí, vytvořená na motivy keltské povésti zachycené v starých anglických kronikách i v soudobé dramatické tvorbě.
Král Lear, vládnoucí na úsvitu britských dějin chce rozdělit říši třem dcerám, Goneril, Regan a Kordélii, podle toho, jak ho mají rády. Zatímco Goneril a Regan se předhánějí ve slovní výmluvnosti, nejmladší Kordélie odpovídá: “jak velí povinnost, nic míň, nic víc”. Rozlícený Lear rozdělí království starším dvěma dcerám a jejím manželům. Kordélii a rádce Kenta, který se jí zastal vypoví ze země. Dcery se ujme její nápadník, francouzský král. Lear zanedlouho pyká za své neuvážené rozhodnutí. Spolu se svou družinou je vyháněn, až se nakonec ocitá osamělý v běsnící bouří, doprovázen šaškem a Kentem, převlečeným za sloužícího. Nešťastný Lear zešílí a před smrtí ho zachrání jeho vrstevník hrabě Gloster, rovněž psanec. Ten je však obviněn z velezrady a oslepen. Kordélie v čele francouzského vojska bojujícího proti Britům se po vylodění v Doveru setkává s pomateným otcem a zapomíná na příkoří, které jí způsobil. V bitvě s britským vojskem jsou Francouzi poraženi, Kordélie zajata spolu s Learem a na příkaz levobočka hraběte z Glosteru zabita. Legitimní Glosterův syn Edgar obviní Edmunda ze zrady a v rytířském souboji ho porazí. Goneril a Regan sžírané vzájemnou nenávistí a žárlivostí (usilovaly totiž o Edmunda) hynou dýkou a jedem. Lear si uvědomuje nad tělem mrtvé Kordélie svou vinu a umírá.
Hra vyjevuje základní životní moudrost, že pravda je silnější než falešná slova. Despotická moc, krutost, lež, podvody a faleš jsou nakonec potrestány. Ušlechtilé snahy se však prosazují těžce a s velkými ztrátami. Chaos, který ovládal duši Learovu a byl příčinou osobnostního úpadku i společenského rozvratu, je překonán bolestným vítězstvím řádu.
RICHARD III.
Anglická renesanční historická hra s rysy tragédie. Drama o pěti jednáních, psané veršem a prózou.
Když ve válce dvou Růží zvítězila yorská strana (Edward IV.), jediný Richard, vévoda z Gloucesteru, nemá radost z nastoleného míru. Předchozí činy (vražda Jindřicha VI. a jeho syna, prince Edwarda), tělesná vada i (částečně z ní vyplývající) zvrhlost jej vedou k manipulaci s lidmi, jejímž cílem je překazit smír nepřátelských rodů, o nějž usiluje Edward IV., vyvolat rozkol v královské rodině a připravit si cestu na trůn. Odstraňuje všechny, kteří mu brání v postupu (svého bratra Clarence i nezletilé syny Edwarda IV., nepohodlného lorda Hastingse aj. a nakonec i svého spojence vévodu Buckinghama). V průběhu děje nabývá postava Richarda démonických rozměrů svůdce odhalujícího ženskou nepevnost a samolibost (scéna namlouvání lady Anny), intrikána ochromujícího chod státního aparátu i měšťanské správy (zmaření volby Edwarda V. králem), ale i neosobní smrtící síly demaskující slabosti svých lidských nástrojů i oběti (vražda Clarence). Osudový charakter zla (byl navozen zvláštními nářky a kletbami staré královny vdovy Markéty, alegorické postavy reprezentující starý rozvrácený řád) je však zlomen. Richard je poražen (“Království za koně!”) jak symbolicky, tak historicky, tj. vojenskou silou hraběte z Richmondu, který po vítězství na Bosworth Fields (1485) zakládá jako Jindřich VII. tudorovskou dynastii a ve jménu pořádku a míru sjednocuje zemi.
Žádné komentáře:
Okomentovat