Drama vzniklo z dialogu, který mezi sebou vedl protagonista (1.herec) a chór (sbor, dav). Aischylos zavedl protagonistu a deuteragonistu, Sofoklés později ještě doplnil tritagonistu. Během 3 dnů se hrály 3 tragedie, poslední den i komedie. Nejprve přišla oběť, poté vystoupil chór. Herci chodili s vysokými botami (kothurny) a vyměňovali si masky (určitý škleb). Hráli jen muži. Přídavkem na konci dne bylo tzv. satyrské drama (veselý příběh z bájí). Antické tragédie čerpaly převážně z mýtů. Byla užívána anagnorise, tj. cesta od nevědomosti k poznání a Patos(utrpení) . Charakteristické pro antickou tragédii je trojí jednota času, místa a děje a tato stavba:
- I Prologos – vystoupení choréga a seznámení diváků s hrou, herci...
1)Expozice – seznámení s postavami a místem děje, formou monologu
- II Parodos – příchod sboru, napodoboval, o čem se bude hrát
2)Kolize – otevření zápletky, střetnutí
3)Krize – vyvrcholení zápletky
4)Peripetie – krátkodobý zvrat, nebo Katarze - hrdina přemýšlí o své vině, očištění
5)Katastrofa – rozřešení konfliktu
- III Exodos – odchod sboru
1....5 = dějství; I...III = episoida
Úvahy o vzniku a podstatě tragédie podal ve své Poetice filosof Aristotelés. Tento spis se pak a do počátku novověku stal základem literární teorie. Umberto Eco - román Jméno Růže - o 2.díle Poetiky (o komedii)
Aischylos (525 – 546)
Je pokládán za zakladatele antické tragédie. Účastnil se řecko-perských válek. Působil v Athénách, kde byl za dramatické dílo významně oceňován a slaven, zemřel na Sicílii. Zavedl druhého a později po Sofoklově vzoru i třetího herce. Napsal asi 90 tragédií, z nichž se dochovalo pouze sedm.
Převážně zpracovával mytologické náměty:
Žádné komentáře:
Okomentovat