Nebylo-li otcovství určeno podle 1. nebo 2.domněnky, nebo když byly tyto domněnky vyvráceny.
Za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují, otcovství určeno v soudním řízení zahájeném na návrh (v případě nezrušitelného osvojení řízení zastaveno).
Aktivně legitimován k podání návrhu je dítě, matka a muž, který o sobě tvrdí, že je otcem. Pasivně legitimován je muž, kterému svědčí domněnka otcovství (popř. jeho opatrovník), popř. dítě a matka (podal-li návrh muž), není-li domnělý otec naživu, podává se návrh na určení otcovství proti opatrovníkovi zemřelého ustanoveného soudem.
Řízení o určení otcovství má dvě fáze:
1, musí se prokázat, že žalovanému svědčí domněnka otcovství, tzn. že došlo k souloži s matkou dítěte v kritické době (důkazní břemeno na žalobci)
2, při potvrzení domněnky se prokazuje, že neexistuje závažná okolnost vylučující otcovství (důkazní břemeno na žalovaném, prokazováno znaleckými posudky z oboru hematologie, sexuologie, gynekologie, antropologie, nebo znaleckým posudkem založeným na metodách DNA diagnostiky )
Určení a popření otcovství je spojeno v jedno řízení, s řízením o určení otcovství je spojeno řízení o výchově a výživě dítěte.
Žádné komentáře:
Okomentovat