- výměna dýchacích plynů mezi krví a vnějším prostředím - výměna alveorálního vzduchu
- proces, kdy se vzduch pohybuje z plic a do plic na základě změn tlaku v plicích = dýchací pohyby: umožňují dýchací svaly, pružnost hrudníku a plic
dých. svaly (bránice + mezižeberní svaly): při nádechu – tlak ↓ , bránice klesá, hrudní dutina se rozšiřuje; při výdechu – tlak ↑ , bránice se vrací zpátky, hrudní dutina taky
- závisí na objemu vdechovaného vzduchu a na frekvenci dechu
- vdechovaný vzduch: 21 % O2, 78 % N2, 0,03 % CO2
- vydechovaný vzduch: 16 % O2, 79 % N2, 4 % CO2
VDECH = inspirace – aktivní děj
- objem hrudní dutiny se zvětšuje díky stahům bránice a mezižeberních svalů
- bránice : pohybuje se směrem dolů, splošťuje se – vyklenutí stěny břišní
- současně stah zevních mezižeberních svalů – zvětšují hrudník nahoru a dopředu, vastoupení žeber, zvětší se objem hrudníku
- pohyby bránice a hrudníku - pasivně následuje pružná plicní tkáň – vzduch se nasává do plic (díky tlaku v pohrudniční štěrbině)
VÝDECH = expirace – pasivní děj
- relaxace svalů
- bránice jde nahoru, meziž.svaly- pokles žeber, zmenší se objem hrudníku...
- při silném výdechu – spolupracují břišní svaly, vnitřní mezižeberní svaly
ventilace plic :
- sleduje se f: – v klidu 14 – 18 dechů za min; v běhu až 60 dechů za min – horní hranice
- sleduje se V: v klidu 500 ml jedním dechem, za min. 7 – 9 l
- vitální kapacita plic se měří spirometrem
Žádné komentáře:
Okomentovat