31. KRUHOÚSTÍ A PARYBY

kmen: STRUNATCI (Chordata)
1. podkmen: PLÁŠTĚNCI (Urochordata)
2. podkmen: BEZLEBEČNÍ (Cephalochordata)
3. podkmen: OBRATLOVCI (Vertebrata)
1. nadtřída: BEZČELISTNATCI (Agnatha)
třída: KRUHOÚSTÍ (Cyclostomata)
2. nadtřída: ČELISTNATCI (Gnathostomata)
skupina: BEZBLANNÍ (Anamnia)
třída: PARYBY (Chondrichthyes)
třída: RYBY (Pisces)
třída: OBOJŽIVELNÍCI (Amphibia)
skupina: BLANATÍ (Amniota)
třída: PLAZI (Reptilia)
třída: PTÁCI (Aves)
třída: SAVCI (Mammalia)

třída: KRUHOÚSTÍ
1) MIHULE (Petromyzones)
- vodní živočichové, ve sladkých i slaných vodách
- rybovitý, úhořovitý tvar těla, bez šupin, vrstva slizu, nemají párové ploutve, nemají čelisti
- chrupavčitá kostra, chorda (struna hřbetní) zůstává po celý život osní oporou těla
- mozkovna a smyslové orgány mají primitivní stavbu, základem jsou dvě párové chrupavky
- mozek má jednoduchou stavbu, koncový mozek: převážně čichové laloky, čichové centrum; střední mozek: nejvíce center, smyslové dráhy z oka, z rovnovážně sluchového orgánu a z proudového orgánu
- vnitřní ucho: umístěn rovnovážně sluchový orgán; prvotní fcí  vnímání polohy a pohybu; skládá se ze dvou polokruhovitých chodeb s rozšířeninami na konci (ampuly) a dvou váčků  vejčitého (utriculus) a kulovitého (sacculus)
- základem obličejové části lebky jsou žaberní oblouky
- segmentovaný boční sval  pod kůží, upíná se na vazivové přepážky mezi svalovými segmenty
- postranní čára = proudový orgán; zachycuje změny tlaku a její proudění; vytvářejí ho zvláštní smyslové buňky ležící v mělkých neuzavřených rýhách v kůži na hlavě a bocích těla
- dýchají žábrami
- srdce: rozděleno na 2 základní oddíly (předsíň, komora), do předsíně krev okysličená z těla, stahy komory je krev vypuzována do žaberního systému cév, kde se okysličuje
- oči: jednoduché, kryté pokožkou, kůží (někdy)
- čichový orgán nepárový, ústí na temeni hlavy nad očima
- po stranách těla 7 párů žaberních štěrbin
- vylučovací soustava: prvoledviny (opystonefros)
- jsou odděleného pohlaví; vnější oplození
- z vajíček se líhnou ve sladkých vodách larvy (minoha) mají odlišnou tělesnou organizaci, od dospělců se liší i vnějšími znaky
• oči překryté kůží, ústa podkovovitého tvaru postrádají jazyk a rohovité zuby
• žaberní štěrbiny za očima neleží na povrchu těla, ale jsou zanořeny v podélné rýze
• larva trvá déle než dospělec (žijí několik let)
• živí se detritem a mikroskopickými řasami
- mořské druhy po metamorfóze zpět do moře nebo do brakických vod  zde se živí dravě
- ústním terčem se přisávají na tělo ryb  živí se jejich svalovinou (kašovitá směs krve a svalů)
- před rozmnožováním táhnou proti proudu řek, po výtěru hromadně hynou
- v dospělosti nepřijímají potravu
 MIHULE ŘÍČNÍ
- i u nás, parazit, tažná (většinou v mořích a pak se vrací do slad. vody)
- dříve se lovili a jedli
 MIHULE POTOČNÍ
- u nás, pstruhové pásmo, většinou ve formě larvy, dospělec nepřijímá potravu
- většina života minoha  4 roky žije zahrabána na dně

2) SLIZNATKY (Myxini)
- mohou se množit víckrát za život
- nemají přísavky
- u úst smyslová tykadla (hmat. výrustky)
- v mořích na dně, živí se kroužkovci, mořské ryby, poraněné a nemocné ryby (přes skřele se dostávají dovnitř a vyžerou je)
3) PARYBY (Chondrichthyes)
- (viz. papír od Ševčíka)
 ŽRALOK OBROVSKÝ (Rhincodon typus)
- až 18 metrů délky
- živí se planktonem
 ŽRALOK VELKÝ (Cetorhinus maximus)
- také se živí planktonem
- filtraci vody umožňují protažené zuby v dutině ústní a husté paprskovité výrůstky na vnitřní straně žaberních oblouků
 ŽRALOK LIDOŽRAVÝ (Carcharodon carcharias)
- zaznamenán dosud největší počet útoků na člověka
• MÁČKY (Scyliorhinus)
- vejcorodí, patřící též mezi žraloky
- pestře zbarvené
• KLADIVOUNI (Sphyrna)
- tvarově nápadní, s příčně rozšířenou přední částí hlavy
• REJNOCI
- rodu Raja  převážně kosočtverný obrys těla
• PAREJNOCI
- rodu Torpedo  oválný obrys těla; vyzbrojeni elektrickými orgány vzniklými z přeměněné kosterní svaloviny
- největší zástupci rejnoků rodu Manta žijí pelagicky a živí se zooplanktonem a mylými rybami