V mezikrajovém srovnání má kraj Vysočina zejména svojí polohou některá specifika. První z nich je významná tranzitní funkce území, ať již pro pohyb domácích návštěvníků či pro pohyb zahraničních návštěvníků na hlavních středoevropských turistických osách vedoucích z Vídně na a přes Prahu, z Prahy na Moravu apod. Mnoho mezinárodně významných turistických atraktivit je dosažitelných rovněž v rámci denní návštěvnosti, např. pro rakouské návštěvníky (např. přes naše hranice s Rakouskem přijíždí ročně v průměru 12,4 mil. zahraničních návštěvníků, z toho asi 7 mil. Rakušanů, tj. asi 12 % veškeré zahraniční návštěvnosti do ČR . To hovoří o značném návštěvním potenciálu.
Současné možnosti regionální statistiky cestovního ruchu jsou zatím velmi omezené. Z hlediska mezinárodních srovnání chybí (až na úroveň obcí) zejména podrobnější informace o ubytovacích zařízeních a jejich službách, o domácích a zahraničních návštěvnících (např. jejich výdaje na ubytování, stravování, nákupy, dopravu, výzkum jejich turistických preferencí, aj.). Stávající informace nepostihují navíc plošně všechna zařízení, chybí i sociologické průzkumy o návštěvnosti v jednotlivých místech a oblastech. Hrubý přehled o mezikrajském srovnání v rámci ČR a Jihlavského kraje poskytují následující tabulky.
Tab. č. 2: Kapacita ubytovacích zařízení v okresech Jihlavského kraje (1997)
Okres počet hromadných ubytovacích zařízení počet hotelů počet lůžek celkem počet lůžek v hotelech počet zaměstnanců celkem
Pelhřimov 75 13 4440 575 376
Havl. Brod 45 8 3665 539 238
Jihlava 56 11 3454 748 387
Třebíč 52 9 3039 543 473
Žďár nad Sáz. 156 33 8741 2506 922
Jihlavský kraj 384 74 23339 4911 2396
ČR celkem 7685 1778 503915 169343 76364
Pozn.: včetně lázeňských zařízení a transformovaných podnikových rekreačních zařízení
Žádné komentáře:
Okomentovat