Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

román Zapadlí vlastenci

  • z Podkrkonoší; obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé, kněží) v době nár. obrození; obrozenecké vlastenectví; národnostní spory na česko-německém rozhraní

  • román Západ – z ČM vysočiny; vesnice 2. pol. 19.stol. – autorova soudobost; oslava ušlechtilosti a lidské dobroty – úsilí zmírnit bídu lidí. Hlavním hrdinou je venkovský farář Kalous, který prožil celý život na jedné faře, je stár a nestačí už na správu fary, měl by odejít do domova důchodců, ale on chce zemřít mezi svými, snaží se ze sebe vydat úplně všechno a zároveň musí umřít včas, aby ho od vesnice neodtrhli.Celý román je vlastně psychologickou charakteristikou faráře.

  • O ztraceném ševci – Chudý švec v malém městečku v Podkrkonoší se brání germanizaci, ale nakonec jí i se svou rodinou podlehne.


Teréza Nováková (1853 – 1912)

  • psala o východočeském venkovu – Poličsko, Litomyšlsko a Skutečsko

  • převaha monografických románů (děj se týká jedné postavy)

  • sledovala myšlenkový vývoj společnosti, problematika vztahu jedince a k většímu celku Maloměstský román – o osudu Havlíčkovy dcery Zdeňky – stala se národním symbolem

  • Jan Jílek – tajný návrat českobratrského emigranta z Německa; vězněn, věrnost víře

  • román Jiří Šmatlán – příběh tkalce, hledače „pravdy boží“ = spravedlivého uspořádání světa; jeho vývoj; od náb. víry (katolík –> evangelík) –> čtenářská vášeň až k myšlenkám socialismu. Román sleduje, jak na venkov pronikají myšlenky Komunistického manifestu

  • román Na Liborově gruntě – východočeská vesnice v pol. 19. stol., robota, daně, revoluční událost r. 1848, hl. Hrdina osvícený a národně uvědomělý sedlák

  • odklon od monografické formy románu- Děti čistého živého ( tj. Děti čistého Ducha)- tragický osud příslušníků náboženské sekty abrahamitů, pod náboženskými symboly se skrývá touha prostých lidí po lepším životě

  • opět monografický román Drašar – z doby NO, příběh kněze Josefa Václava Justina Michla (přezdívka Drašar – citový, příliš vášnivá povaha, splašenec), nespokojený s kněžským povoláním, vystoupí z církve, zapojuje se do revoluce 1848, zklamán výsledkem, pronásledován církví, upadá i lidsky (končí v manželství se slabomyslnou dívkou a zblázní se.


Žádné komentáře:

Okomentovat