Charakteristika společenských poměrů 14. - konce 15. stol.
Písemnictví se rozrůstá, protože vedle duchovenstva a šlechty se podílí i měšťanstvo
linie – zabývá se společenskými a politickými otázkami, navazuje na Dalimila a lidovou tvorbu převyšuje husitství
linie – nemá zájem o spol. a pol. otázky, spěje k exkluzivnosti, při nástupu 2. linie husitství odumírá
Praha se stala střediskem vzdělanosti, založena Karlova univerzita (1348), větší zájem o literaturu, zvyšuje se bída lidí.
- v českém království se hromadily nepokoje, které nakonec vyústily v celospolečenskou krizi
- nejsilněji se projevila za vlády krále Václava IV. (1361 - 1419)
- odpor proti církvi (v čele papež) - proti jejímu mravnímu a náboženskému úpadku
(prodávání odpustků, nežila v chudobě, jak bylo psáno v Bibli)
snaha myslitelů a kazatelů o nápravu, ale jinak věřili nadále v Boha a byli křesťany
Díla: Vita Karoli, Moralites
Slovníkář Bartoloměj z Chlumce – slovníky zahrnovaly veškerou odbornou terminologii
Divadelní hry – hráli jen muži
14. stol – hra Mastičkář, obohacen o scény z trhu, humorná hra, nevázaný humor,
vzniká epika veršovaná (Legenda o Prokopu, Legenda o sv. Kateřině) a prozaická
Zábavná próza – vznikají rytířské eposy (Tristram a Izalda), nový literární útvar exemplum (= krátké vypravování, nejznámější příběhy římanů), cestopisy
1. česká tištěná kniha – 1470 – Trojánská kronika
Žádné komentáře:
Okomentovat