náměty čerpal z jižních Čech (Chodsko)
vystudoval teologii a působil jako katolický kněz až do smrti
nejprve píše romány a povídky z farského prostředí – kritizuje celibát, byl stoupenec reformačního hnutí: Cestou křížovou, Farská panička, Holoubek
pak píše vesnickou prózu. Románová trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy –z prostředí Chodska 40.let 19.stol., zachytil působení B.Němcové na Domažlicku (1.díl). Z této knihy byl vypracován výběr pro děti pod názvem Hanýžka a Martínek
biografický román Jan Cimbura – idealizace jihočeského sedláka
další romány: Pro kravičku, Skřivánek
Ignát Herrmann (1854 – 1935)
pražská tematika próz
novinář (Národní listy, časopis Švanda dudák)
humorné prózy: drobné žánrové obrázky, např. povídka Sudička
román Otec Kondelík a ženich Vejvara a na něj navazuje druhý díl Tchán Kondelík a zeť Vejvara – zdůrazňují popisnost, hromadění drobných detailů, mistrné charakteristiky postav, nedějovost, idealizace, sentimentalismus. Vejvara se zamiluje do Kondelíkovy dcery. Lidé bez velkých ambicí, v podstatě spokojeni, typ klidného českého měšťáka = Kondelík; podobný panu Broučkovi.
román s autobiografickými rysy U snědeného krámu – prostředí drobné pražské buržoazie (zištnost, dravost) X postava slabého, osamoceného člověka, neschopného odporovat. Všichni ho využívají a on nakonec končí sebevraždou. Je vážnější než předchozí díla
Karel Klostermann (1848 – 1923)
píše o Šumavě, střetával se zde český a německý živel, navazuje na Adalberta Štiftera.
nejprve píše něm., pak i česky
zachycuje život šumavských dřevařů, sklářů, vorařů, pytláků, pašeráků, zápas čl. s přírodou, ale zároveň je čl. s přírodou těsně spjat.
Jihočeská selská kronika Mlhy na blatech
román V ráji šumavském (sentimentální, milostný), Ze světa lesních samot – povídky
Alois a Vilém Mrštíkové (1861-1928) (1863 – 1912)
románový cyklus Rok na vsi – z rozhraní Slovácka a Hané, popisuje život lidí na vesnici, jejich názory, národopisný a etnografický, chtěl podat co nejpřesnější obraz soudobé vesnice.
drama Maryša ze slovácké vesnice; obraz sociálních rozdílů, úlohy peněz na vesnici a síly předsudků v tehdejším životě. Maryša (dcera sedláka Lízala) donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek), ale ona má citový vztah k chudému Franckovi. Kompozice podle vzoru anglické tragédie: expozice (zákl. zápletka – spor Lízala a Vávry o věno), kolize (Maryšin odpor k sňatku), krize (Francek se vrací z vojny, přemlouvá Maryšu, Vávrova střelba, vrcholí spory o věno), peripetie (Maryšino rozhodnutí), katastrofa (Vávrova smrt).
Žádné komentáře:
Okomentovat