Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemhodnocení jakosti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhodnocení jakosti. Zobrazit všechny příspěvky

4) Přednáška: Metodika analýzy a zlepšování jakosti

Metodika analýzy a zlepšování jakosti

- nutné uplatňovat nepřetržité zvyšování (zlepšování) jakosti
- znaky:
• orientováno na procesy
• zaměřeno na prevenci i řešení vzniklých problémů
• vycházet ze zákaznických aspektů
• vycházet z poznání souvislostí
• měření jakostí (všude, kde je to možné
- TQM pyramida




způsoby zlepšování jakosti:
1.) soustavné zlepšování v malých krocích
KAIZEN
- účinnější;;
- postup zdola
- uplatňuje se v rámci existujících procesů
- cílem je dělat to, co již děláme (dělat věci správně)
„Jak udělat rychleji to, co již děláme?“
„Jak to můžeme dělat lépe?“
„Jak to dělat s nižšími náklady?“
- řeší symptomy, nikoli chorobu
- zvýšená výkonnost u úzce vymezeného úkolu nemusí přinést zvýšení výkonnosti celého procesu
- je pro něj typický SHEWHARTŮV CYKLUS ZLEPŠOVÁNÍ – označuje se jako PDCA (Planning – Doing – Acting – Checking)
- nepřetržitý proces

P
A D
C

2.) změny skokem
REENGINEERING
- postup shora
- vede ke kvalitativní změně odstraněním nevyhovujících a zbytečných procesů a jejich nahrazením zcela novými
- odmítá předpoklady, jako jsou dělba práce, úspory z rozsahu, hierarchické řízení
- cílem je dělat správné věci
„Co by měl podnik dělat?“
„Proč vůbec děláme to, co děláme?“
„Proč děláme věci právě tímto způsobem?“
- léčí chorobu radikálním zásahem do struktury organismu
- v praxi – používat oba způsoby, vhodně je kombinovat

Metodika, která vychází ze Shewhartova cyklu
- kroky identifikace problému a zlepšování (systematický postup):
1.) identifikace problému:
- již vzniklého
- potenciálně hrozícího
- i nevyužití (pozitivní) příležitosti symptomy
(podařilo se zjistit jakost, ale dodatečně zjišťujeme jak)

2.) porovnání problému
- zkoumat příslušné procesy

3.) identifikace nositelů problému
- faktorů, za jejichž působení se problém vyskytuje

4.) analýza příčin (kauzální analýzy)
- odhalit hlavní příčinu
- nezkoumat jen na povrchu, ale jít i do hloubky

5.) působení na příčiny
- nejprve na hlavní, potom na další příčiny
- může mít charakter opatření nápravného nebo preventivního

6.) pozorování účinnosti změny

7.) zapracování změny do systému

8.) vyvození širších souvislostí změny

9.) identifikace dalšího problému
- musí se uplatňovat soustavně a týmově bez vynechání jakéhokoliv kroku - tzv. QUALITY JOURNAL – denně sledují a zveřejňují výsledky

Práce s variabilitou (proměnlivost jakosti)
- základem účinné analýzy a zlepšování jakosti
- variabilita – přirozená vlastnost jakosti
- kolísání znaků jakosti v čase
- způsoben dvěma skupinami příčin:
a) náhodné příčiny
- vyskytují se vždy (př.: drobná nepozornost pracovníka, kolísání napětí v síti, různorodost materiálu, chvění stroje)
- nemůžu je dobře předvídat, těžko se identifikují
- používá se normální rozdělení pravděpodobnosti výskytu proces je pod statistickou kontrolou (statisticky stabilní) – mezi dvěma hodnotami jakosti je stejná četnost

b) vymezitelné příčiny
- dají se jednotlivě identifikovat
- znamenají změnu jakosti skokem nebo postupnou změnu
- když se k náhodným přidají vymezitelné příčiny, mění se typ rozdělení nebo parametry normálního rozdělení
- proces se dostal mimo statistickou kontrolu (statisticky nestabilní)
- zlepšování jakosti by se mělo zaměřit na:
- poznání variability
- odhalení typu variability (normální (pod kontrolou) X abnormální (mimo stat. kontrolu))
- ISHIKAWA (co řekl o variabilitě):
- v každé práci existuje proměnlivost (variabilita)
- o údajích, v nichž není proměnlivost, se lze domnívat, že jsou nesprávné
- bez statistické analýzy nemůže být efektivní řízení
- 95 % problémů podniku může být vyřešeno pomocí 7 elementárních statistických metod
- statistické metody musí všichni technici a inženýři znát a obecně uznávat

Sedm elementárních statistických metod (nástrojů):
1.) kontrolní záznamníky a záznamy
- jednoduché tabulky, v nichž sledujeme četnost jednotlivých výskytů jakosti (čárkovací metoda)

2.) diagramy

3.) histogramy

4.) Paretova analýza (80 : 20)
- měla by se provádět vícestupňově
- dle počtu neshody
- podle nákladů, které jsou vyvolané změnami

5.) diagram příčin a následků (Ishikawův neboli rybí kosti)

6.) regulační diagramy
- vychází ze Shewhartovy teorie
- ČSN ISO 8258 SHEWHARTOVY REGULAČNÍ DIAGRAMY (1994)
- Vychází z předpokladu, že znak jakosti má normální rozdělení pravděpodobnosti, jestliže působí pouze náhodné veličiny (příčiny)
- základem – regulační diagram
- vybíráme vzorky, které buď změříme nebo jinak zhodnotíme
- ze zjištěných hodnot vybíráme charakteristiku (průměr, modus, medián, rozpětí, směrodatná odchylka), tyto vypočtené hodnoty zaneseme do diagramu a propojíme čarou
- stanovíme regulační meze, které vymezují pásmo normální variability, které je způsobena náhodnými příčinami
- pokud bod padne mimo meze, pak ho přičítáme působení abnormální variability, vymezitelné (systematické) příčiny

7.) diagramy nekorelačních závislostí

3) Přednáška: Systémově procesní přístup k managementu jakosti


Systémově procesní přístup k managementu jakosti, systém jakosti jako součást systému řízení podniku



QUALITY MANAGEMENT X QUALITY CONTROL
- Quality management – řízení jakosti od plánování jakosti, zabezpečování a zlepšování jakosti (i změna mezí)

- Quality control – řízení jakosti v užším smyslu (operativní) nebo regulace jakosti (udržet ji v daných mezích)
- Řízení jakosti - quality management

definice:
management jakosti = soustavné poznávání faktorů ovlivňujících jakost a
cílevědomé působení na ně s cílem dosažení souladu
s požadavky zákazníka, a to efektivním způsobem
systémy jakosti = nástroj managementu jakosti

Procesně systémový přístup
- základ: orientace na procesy, které jakost ovlivňují
- důraz je kladen na prevenci managementu jakosti
- proces = skupina logicky uspořádaných aktivit s jasně definovanými vstupy a výstupy, přičemž vstupní zdroje se během procesu transformují na výstupní produkty
- procesy se člení na aktivity = operace
- chápání procesu:


- procesy jsou zřetězeny do spirály jakosti; výsledek je ovlivněn všemi procesy v řetězci, zejména nejslabším článkem

- části spirály:
1.) zabezpečení jakosti návrhu – má nejvyšší význam
2.) zajišťování shody s návrhem

- dvě role procesu:
1.) každý proces je dodavatelem pro následující proces
2.) je odběratelem předchozího procesu (zákazník)
- řetězec interních dodavatelů a odběratelů

dodavatel je vlastníkem procesu – je za něj zodpovědný
1.) řádně popsaný proces
2.) zdárný průběh
3.) neustálé zlepšování procesu

- klíčovou zodpovědnost má podnikové vedení, které utváří politiku jakosti. Ta by měla vycházet z podnikových cílů a podnikové strategie
- jakost je celopodniková záležitost
- TOTAL QUALITY MANAGEMENT (TQM)
- TOTAL QUALITY CONTROL (TQC)
- COMPANY WIDE QUALITY CONTROL (Japonsko)
- požadavku zákazníka se přizpůsobuje struktura procesů a vlastnosti prvků - systémový přístup
- problémový přístup – vazby příliš nerespektuje, soustředí se pouze na jeden prvek
- „5 M“ – pět faktorů, které ovlivňují proces
• material
• machine
• man
• methods
• milieu


lidé: znalosti, zkušenosti motivace
- systémy jakosti = systémy řízení jakosti
- součást systému řízení podniku, zajišťují aspekty jakosti
- systémy řízení podniku – organizační struktura podniku, cíl podniku, strategie, způsob komunikace, předpisy (vedení účetnictví, tok materiálu, řešení zmetků, odměňování)

- systém jakosti vymezuje:
1.) pravidla
2.) postupy
3.) odpovědnosti
4.) pravomoci
5.) komunikační prostředky
při zabezpečování jakosti, a to závazným způsobem

- systém jakosti lze budovat různým způsobem:
1.) přístup podle norem ISO 9000
- vyvinut v USA a v Evropě
- založen na jednoznačně vymezených odpovědnostech, popisech procesů
- dodržování předpisů je vynucováno
- vymezuje minimální požadavky na systém jakosti

2.) přístup podle TQM
- založen na nové podnikové kultuře
- typický pro Japonsko
- pracovníci si uvědomují potřebu nutnosti uspokojit zákazníka jako faktor přežití firmy
- základem je týmová práce, iniciativa pracovníků
- dodržování postupů je samozřejmostí
- Proč je přístup USA a Japonska odlišný?
- po 2. světové válce je Japonsko zcela zničeno, ale USA je v rozkvětu. Průmysl má odbyt výroba standardních výrobků ve velkých objemech (USA).
- Japonsko mělo před válkou velmi nekvalitní výrobu a hrozilo, že se položí. Vláda nařídila kontrolu jakosti pro výrobky na vývoz.
- v USA je velký tlak vyvíjen na jakost dodávek pro vojenské účely - statistické metody
- hnutí nulových vad (60. léta) – zerodefect – přechodně má úspěch, ale je zaměřeno pouze na dělníka
- představitelé statistických metod: Deming, Juran
- japonský stát začal znát tyto statistické odborníky
- 7 nástrojů zlepšování jakosti + týmová práce
- rozvíjejí se kroužky jakosti zaměřené na průběžné zlepšování jakosti (KAIZEN)
ISHIKAWA, TAGUCHI
CROSBY – „Jakost zdarma“
FEIGENBAUM – zakladatel TQM
- ČR: Česká společnosti pro jakost
Anežka Žaludová
Prof. Nenadál
- časopis Svět jakosti
- Zahraničí: Demingova cena za jakosti (v Japonsku)
Cena Halcolma Baldridge (v USA)
Evropská cena za jakost

1) Přednáška: Pojetí jakosti, měření a hodnocení jakosti, benchmarking

Pojetí jakosti, měření a hodnocení jakosti, benchmarking

- jakost – souhrn vlastností a charakteristik entity, které ovlivňují schopnost uspokojovat požadované potřeby
- v minulosti, současnosti
- entita – kombinace výrobků a služeb
- HW, SW, zpracované materiály a služby podle ISO
- souhrn znaků entity –nejen výrobek, ale i to, co je součástí výrobní a povýrobní činnosti
- spirála jakosti
marketing
předvýrobní etapy finanční řízení
personální řízení
povýrobní etapy management jakosti (procesní řízení)
– výzkum, vývoj – proces zkoumat, nacházet nedostatky, odstraňovat je

schopnost uspokojovat potřeby
- potřeba – to, co zákazník pociťuje
- marketing odhaduje i skryté potřeby
- zákazník – i divize podniku sobě navzájem, útvary, dílny, zaměstnanci
- jakost je relativní kategorií; nikdy nelze rozhodnout, zda výrobek je jakostní či není. Dříve, než rozjedeme výrobu, je třeba rozhodnout, kdo je náš zákazník, jaké má potřeby a k čemu bude výrobek používat!
- index spokojenosti zákazníka

přínos důsledně realizovaného managementu:
- stabilní růst ve firmě
- úspory materiálu a energií
- úspěch na trhu
- makroekonomické ukazatele
- úzce souvisí s ochranou spotřebitele

Benchmarking
- soustavný proces poměřování výrobků, služeb, postupů, metod s nejtvrdšími konkurenty na trhu, ale i s podniky, které mají v dané oblasti vedoucí postavení, za účelem cílů našeho zlepšování
- výsledkem je bodové ohodnocení jak naší úrovně, tak i konkurenta - zjištění, od koho se učit
- postup (nemá jednoznačný algoritmus):
1.) co chceme hodnotit
2.) určit konkurenty
3.) navázat kontakt s konkurenty, příp. sepsat smlouvu o benchmarkingu
4.) výběr metod sběru dat, zpracování a vyhodnocení těchto dat (dotazníky)
5.) stanovit rozdíly mezi námi a konkurentem
6.) definice budoucí hladiny naší budoucí výkonnosti
7.) výsledky vyhlásit a dát na vědomí zaměstnancům, realizace opatření
8.) nový benchmarking po půl roce, zhodnotit a zanalyzovat, jak na tom jsme (zda jsme dosáhli stanovené cíle)
motto: „Maximální orientace na potřeby zákazníka, ale ne za každou cenu .
hranice: společensky uznávané etické normy, ohled na ŽP, právní rámec