Obor:
Občasnká výchova, Základy společenských věd.
Klíčová slova:
Občanský život, státní symboly, ústava ČR.
Anotace:
Občan České republiky, kdy se jim člověk stane, výhody a povinnosti z toho plynoucí. Co patří mezi symboly České republiky, jejich popis a obrázky. Co je to Ústava České republiky, kolik má hlav a jejich obsah. Co je to preambule. Sdružování občanů, spolky a vše s tím spjaté.
Obsah
1 Člověk a občanský život 7
1.1 Občan státu 7
1.2 Ústava ČR 8
1.3 Státní symboly 11
1.4 Sdružování občanů 13
Úvodem
Studijní opora je určena studentům sedmých a osmých tříd, předmět občanská výchova. Tato opora je zaměřena na základy státovědy. Její náplň je: Občan České republiky, kdy se jim člověk stane, výhody a povinnosti z toho plynoucí. Co patří mezi symboly České republiky, jejich popis a obrázky. Co je to Ústava České republiky, kolik má hlav a jejich obsah. Co je to preambule. Sdružování občanů, spolky a vše s tím spjaté.
Rychlý náhled studijní opory
Občanství znamená příslušnost k politické skupině (původně to byla příslušnost k městu, dnes se jedná obvykle o příslušnost ke státu). Tato příslušnost je spojena s nějakými právy. Ten, kdo je držitelem těchto práv, je občan. Každý občan má své povinnosti a práva, od osmnácti let má každý občan právo volební. Občan může mít i více občanství. Pokud nemám občanství dané země, musím zažádat u některých států o vízum v případě cestovaní.Občanství je často zaměňováno se státní příslušností. Je ale možné mít určitou státní příslušnost bez možnosti vykonávat svá občanská práva, je také možné vykonávat občanská práva bez přidělení státní příslušnosti.Státní občanství České republiky vzniklo dne 1. ledna 1969 vznikem československé federace. Zánikem České a Slovenské Federativní Republiky zaniklo československé státní občanství. Státní občanství České republiky a možnost jeho nabývání a pozbývání se řídí zákonem o nabývání a pozbývání státního občanství. Tento zákon nabyl platnost 1. ledna 1993.Při posuzování státního občanství České republiky se postupuje podle zákonů platných v době kdy tato skutečnost nastala. Při posuzování státního občanství České republiky musíme brát v potaz též dvoustrané mezinárodní smlouvy zamezující dvojímu státnímu občanství. Tyto smlouvy byly uzavřeny s bývalým SSSR, Polskem, Maďarskem, NDR, Bulharskem, Mongolskem a poslední je smlouva o naturalizaci s USA.Občanství České republiky se uděluje na principu ius sanguinis, což znamená pokrevně po rodičích skutečnost, že místo narození je Česká republika, k nabytí občanství neopravňuje automaticky. Dvojí občanství je vyloučeno až na výjimky (mohou je mít mj. děti jejichž rodiče mají občanství dvou různých států, pokud druhý stát dvojí občanství umožňuje, nebo též občan České republiky, který uzavřel manželství s cizincem, může podle §17 zmíněného zákona, nabýt státní občanství manžela, ale jen za předpokladu, že manželství pořád trvá). Ústava České republiky je spolu s Listinou základních práv a svobod nejvyšším právním předpisem České republiky. Ústava nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993 a nahradila Ústavu České a Slovenské Federativní Republiky a ústavní zákon o československé federaci. Státní symboly jsou předměty, které si stát ústavou určil jako své oficiální nezaměnitelné označení. Symboly vycházejí z tradic státu a stát reprezentují.
Člověk a občanský život
Rychlý náhled kapitoly
V této kapitole se budeme zabývat tím, kdo se může stát občanem státu a kdo ne. Jaké výhody z toho plynou a co od nás stát očekává. Co je to ústava ČR. Jaké mámé statní symboly a jak vypadají. Sdružování občanů.
Cíle kapitoly
Po prostudování této kapitoly budete umět:
Kdo je občanem státu, výhody spojené s českým státním občanstvím, povinnosti spojené s českým státním občanstvím.
Ústava ČR
Státní symboly
Sdružování občanů
Klíčová slova kapitoly
Občan státu
Jak se člověk stane občanem státu?
Poučení najdeme v základním zákonu státu - v ústavě (konstituci).
Ústava
Čl. 12
1.Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon.
2.Nikdo nemůže proti své vůli zbaven státního občanství.
Občanem našeho státu se stává člověk narozením, když je alespoň jeden z rodičů občanem České republiky. Státní občanství je právním vztahem občana k danému státu. Z tohoto vztahu vyplývají práva občana a jeho povinnosti vůči ostatním lidem a vůči celku.
Výhody spojené s českým státním občanstvím:
1) stát se stará o bezpečnost svých občanů
2) stát pomáhá řešit jejich sociální problémy
3) stát zajišťuje zdravotní péči občanů
4) stát zabezpečuje vzdělání občanů
5) stát chrání jejich životní prostředí
6) stát chrání jejich majetek, podnikatelské a jiné oprávněné zájmy
Za to stát požaduje:
1) aby občané plnili své povinnosti vůči státu (např. dodržovali zákony, přispívali do státní pokladny svými daněmi a poplatky)
2) vykonávali vojenskou službu apod.
Občanem České republiky se může stát cizinec tehdy, když:
1) má nepřetržitý trvalý pobyt alespoň 5 let na našem území a byl propuštěn ze státního svazku cizího státu
2) nebyl v posledních pěti letech odsouzen pro úmyslný trestný čin
prokáže znalost českého jazyk
Ústava ČR
Ústava České republiky
Ústava České republiky platná od 1.1.1993 je složena z preambule, 113 článků členěných do 8 hlav; součástí ústavního pořádku je i Listina základních práv a svobod. I když pomineme Listinu, kterou jsme podrobně probírali v loňském roce, zůstává velké množství dalšího textu. Proto jsme vypsali jen obsah některých článků.
PREAMBULE čili úvodní část je slavnostním prohlášením o přijetí ústavy: „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,... prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky..."
HLAVA PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
ČI. 1
Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
První hlava dále hovoří o tom, že lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, stanoví Prahu za hlavní město republiky a naše státní symboly (velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajku, vlajku prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymnu) i další záležitosti.
HLAVA DRUHÁ - MOC ZÁKONODÁRNÁ
Zákonodárná moc náleží Parlamentu, který je tvořen dvěma komorami - Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na 4 roky, Senát má 81 senátorů volených na 6 let, přičemž každé dva roky se volí a tudíž vyměňuje třetina senátorů.
Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl 18 let, do Poslanecké sněmovny může být zvolen občan ČR starší 21 let a do Senátu starší 40 let.
K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců či senátorů.
Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, se postoupí Senátu, jenž jej schválí, zamítne či vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu a návrh je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy nestačí již jenom nadpoloviční většina přítomných poslanců).
HLAVA TŘETÍ - MOC VÝKONNÁ PREZIDENT REPUBLIKY
Prezident republiky je hlavou státu. Prezidenta volí Parlament (obě komory) na dobu pěti let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Prezident jmenuje předsedu a členy vlády, soudce, podepisuje zákony (může Parlamentu vrátit přijatý zákon), odvolává vládu, odpouští a zmírňuje soudní tresty a může udělovat amnestii. Zastupuje stát navenek, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje generály, vyhlašuje volby do Parlamentu a plní další úkoly.
VLÁDA
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů. Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Státní zastupitelství (dříve prokuratura) zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení.
HLAVA ČTVRTÁ - MOC SOUDNÍ
Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. ÚSTAVNÍ SOUD
Ústavní soud ochraňuje ústavnost. Skládá se z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let a rozhoduje o zrušení zákonů, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, o ústavních stížnostech proti státu a dalších záležitostech. SOUDY
Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy.
HLAVA PÁTÁ - NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
Tento úřad vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
HLAVA ŠESTÁ - ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA ČNB
ČNB je ústřední bankou státu. Hlavním cílem činnosti této banky je péče o stabilitu měny.
HLAVA SEDMÁ - ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Členové zastupitelstev jsou voleni na dobu čtyř let. Zastupitelstva mohou vydávat vyhlášky v mezích své působnosti.
HLAVA OSMÁ - PŘECHODNÁ A ZAVERECNA
Tato Ústava nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
PRO ZÁJEMCE 1
Jak podat návrh na státní vyznamenání
Návrh na udělení státního vyznamenání může podat občan, skupina občanů či organizace přímo prezidentu republiky. Návrhy je možné zasílat prezidentu republiky na adresu:
Kancelář prezidenta republiky
Praha 1 - Hrad, 11908.
Elektronická podání je možné zasílat na e-mailovou adresu: posta@hrad.cz.
Případně lze návrh podat osobně na hlavní podatelně Pražského hradu (Kancelář prezidenta republiky, Praha 1 - Hrad, 11908, vstup ze 3. nádvoří).
V návrhu odůvodněte, proč by daná osoba měla být vyznamenána. Zašlete veškeré dokumenty, které by mohly Váš návrh podpořit: životopis, funkce, výčet činností či zásluh dané osoby, publikační přehled, atp. Pokud je Vám znám, připojte také kontakt na navrhovanou osobu, v případě návrhu „in memoriam“ kontakt na příbuzné. Rovněž si zkontrolujte, zda Vámi navrhovaná osoba již nebyla v minulosti vyznamenána. Prezident republiky dává přednost udělení vyznamenání nové osobnosti před kumulací vyznamenání.
Prezident republiky se každým návrhem zabývá a pečlivě jej posuzuje.
Státní symboly
Státní symboly České republiky
Českých státních symbolů, je celkově 7:
1) Velký státní znak
2) Malý státní znak
3) Státní barvy (trikolora)
4) Státní vlajka
5) Vlajka prezidenta republiky
6) Státní pečeť
7) Státní hymna – Kde domov můj?
1) Velký státní znak
Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem se zlatou korunou a červenou zbrojí.
2) Malý státní znak
Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou.
3) Státní barvy
Státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí.
4) Státní vlajka
Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.
5) Vlajka prezidenta republiky
Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi.
6) Státní pečeť
Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis "ČESKÁ REPUBLIKA".
Pečetidlo státní pečeti uchovává president republiky.
7) Státní hymna
Státní hymnu tvoří první sloka písně Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla "Kde domov můj". Poprvé zazněla ve hře Fidlovačka.
Ostatní symboly, které nejsou zakotveny v ústavě:
1) České korunovační klenoty – především Svatováclavská koruna
Svatováclavská koruna je historickým symbolem Českého státu. Byla zhotovena pro korunovaci českého krále Karla IV., která se konala 1.září 1347. Pro její vytvoření bylo zřejmě použito kamenů z původní přemyslovské koruny. Koruna nikdy nebyla ve vlastnictví krále, byla mu pouze svěřena. Koruna bývala umístěna na lebce sv. Václava. Nyní je uložena v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
2) Národní strom – Lípa srdčitá
Sdružování občanů
SDRUŽOVÁNÍ OBČANŮ
Listina základních práv a svobod zaručuje právo občanů svobodně se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Občané mají právo zakládat politické strany.
Formy sdružování občanů:
• Spolky (např. spolek na ochranu zvířat, filatelistický spolek) sdružují občany se společnými zájmy.
• Společnosti (např. Logopedická společnost Miloše Sováka, Společnost Národního muzea) často rozvíjejí odkaz vynikajících osobností politických, vědeckých, kulturních, nebo mohou být zaměřeny k dosažení určitého cíle.
• Komory (Lékařská komora) jsou profesionálními sdruženími (obdobou středověkých cechů), které hlídají vysokou profesionální úroveň i morálku svých členů.
• Odbory (např. Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství") chrání zájmy zaměstnanců (tj. odpovídající platy, pracovní dobu apod.) před jejich zaměstnavateli, mezi něž patří i stát.
• Humanitární organizace (např. Mezinárodní Červený kříž, Výbor dobré vůle - nadace Olgy Havlové) vznikají jako pomoc lidem v nouzi (organizují dodávky humanitární pomoci do válčících zemí či zemí postižených přírodní katastrofou atd.j.
• Církve a náboženské společnosti jsou sdružením lidí vyznávajících určitou víru. V České republice existuje celá řada církví a náboženských společností, např. Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne, Církev batrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Federace židovských obcí, Jednota bratrská, Pravoslavná církev, Církev řeckokatolická, Církev římskokatolická, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Starokatolická církev, Ústředí muslimských náboženských obcí aj.
• Politické strany v České republice, např. ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, Strana zelených, jsou sdruženími občanů, kteří mají podobný názor na řízení společnosti. Jejich cílem je získat podíl na moci ve státě.
Nejvyšší formou občanské pospolitosti je stát se společným územím, měnou, obranou a ústavou...
Shrnutí kapitoly
Víme, že občanství znamená příslušnost k politické skupině (původně to byla příslušnost k městu, dnes se jedná obvykle o příslušnost ke státu). Tato příslušnost je spojena s nějakými právy. Ten, kdo je držitelem těchto práv, je občan. Každý občan má své povinnosti a práva, od osmnácti let má každý občan právo volební. Občan může mít i více občanství. Pokud nemám občanství dané země, musím zažádat u některých států o vízum v případě cestovaní. Občanství je často zaměňováno se státní příslušností. Je ale možné mít určitou státní příslušnost bez možnosti vykonávat svá občanská práva, je také možné vykonávat občanská práva bez přidělení státní příslušnosti. Dálé známe, že Ústava České republiky je spolu s Listinou základním práv a svobod nejvyšším právním předpisem České republiky. Byla přijata Českou národní radou dne 16.12. 1992 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb. (v částce 1/1993 Sb.). Ústava nabyla účinnosti dne 1.1. 1993. A také, že státními znaky České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
OTÁZKY
1. Vyjmenuj všechny státní symboly České republiky.
2. Uveď hlavní město České republiky.
3. Kolik je senátorů?
4. Na jakou dobu se volí poslanci?
5. Kdo vyhlašuje amnestii?
6. Kdo je vrchním velitelem ozbrojených sil?
7. Jaké druhy soudů existují v ČR?
8. Jaký je minimální počet hlasů nutný k tomu, aby byl přijat zákon v poslanecké sněmovně, jestliže byl jeho návrh zamítnut senátem?
9. Jaký je hlavní úkol ČNB?
10. Kdo zastupuje stát navenek?
ODPOVĚDI
1. Malý znak, Velký znak, Hymna, Trikolora, Státní pečeť, Vlajka, Vlajka prezidenta republiky.
2. Praha
3. 81
4. 4 roky
5. Prezident
6. Ministr obrany
7. Nejvyšší správní soud, vrchní soud, krajský soud, okresní soud, ústavní soud, Nejvyšší soud.
8. Nadpoloviční věršina hlasů
9. Řídí sílu měny, kurzy měn...
10. Ministr zahraničí
Shrnutí studijní opory
Milí studenti, naučili jste se základy státovědy...
Seznam použité literatury
[1] NOVÁK, E., NOVÁKOVÁ, K., Prorok minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994, 135s. ISBN 80-206-0434-0.
[2] LOMINADZE, D., Cyclotron waves in plasma. 1st ed. Oxford: Pergamon Press, 1981, 68p. ISBN 0-08-021680-3.
[3] FOUČKOVÁ, M. K., Reinkarnace a hlubinná terapie. In WHITTON, J. L., FISHER, J. Život mezi životy. Brno: Bollingenská věž, 1992, s. 9-14. ISBN 80-7040-200-1.
[4] Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1991. Praha: Press-KO a Retrans. ISSN 0862-90005.
[5] NOVÁK, J., Transformace moravskoslezského regionu. In Průmyslová krajina 2004. Karviná: SU OPF, 2004, s. 20-30. ISBN 80-7248-231-9.
[6] Vzory statistických výkazů. Praha: ČSÚ, 2002, Url: http://dw.czso.cz/pls/vykazy/pdf1.
Občanská výchova pro 9 ročník, Valenta Milan, Albra 1998. ISBN 978-80-7361-041-8
Žádné komentáře:
Okomentovat