definice agrese
potřeba po zřízení SN a sjednání Briand-Kellogova paktu – zakázaná válka
návrh na konferenci o odzbrojení svolanou SN (1933) – příprava, organizování a provedení útočných činů – nejtěžší M zločin proti míru
1974 VS OSN rezoluce - nejzávažnější a nejnebezpečnější forma protiprávního použití síly
zda došlo k agresi – nutné zkoumat ve světle všech okolností konkrétního případu
agrese: použití ozbrojené síly státem nebo skupinou států proti svrchovanosti, územní nedotknutelnosti nebo politické nezávislosti jiného státu – časově první použití ozbrojené síly v rozporu s Chartou OSN
kterýkoliv následující čin:
- invaze nebo útok ozbrojených sil na území druhého státu
- vojenská okupace (i dočasná), která je důsledkem útoku nebo invaze
- připojení území při němž bylo použito síly
- bombardování území druhého státu
- použití jakýchkoliv zbraní proti území druhého státu
- útok ozbrojených sil na pozemní, námořní nebo letecké síly jiného státu
- jednání státu, který povolil druhému státu, aby použil jeho území ke spáchání agresivního činu proti třetímu státu
- použití ozbrojených sil státu nacházejících se na území druhého státu
- vyslání ozbrojených sil státu nebo jeho jménem ozbrojených skupin
RB může rozhodnout, že i další činy jsou agresí
útočná válka je zločinem proti M míru
základní zásady
cílem války násilně zlomit odpor protivníka
- zásada válečné účelnosti – poškozování protivníka všemi účelnými prostředky
- zásada právní regulace války – válčící strany nesmí překročit určité meze při výkonu válečného násilí – válečná účelnost nesmí převážit nad právními pravidly vedení války (zákaz totální války)
- zásada humanity – omezuje volnost válčících stran ve dvou směrech:
■ přímé válečné násilí může být uplatněno pouze vůči bojujícím příslušníkům armád (kombatantům) a vojenským objektům (ne civilním)
■ zakazuje používat zrádné (perfidní) prostředky a takové, které působí zbytečné utrpení nebo škody, které nejsou nezbytné ke zlomení odporu protivníka
1968 – VS OSN – rezoluce – potvrdilo usnesení konference Červeného kříže – zásady vedení akce za ozbrojeného konfliktu:
- právo válčících stran používat prostředky k poškození nepřítele není neomezené
- je zakázáno podnikat útoky proti civilnímu obyvatelstvu
- musí se vždy činit rozdíl mezi osobami, které se účastní nepřátelství a civilním obyvatelstvem (to má být pokud možno šetřeno)
počátek války
válka (dle dávného obyčeje) má být před zahájením válečných akcí oficiálně vypovězena
přímé vypovězení (prohlášení s důvody) nebo ultimátum (prohlášení s podmínkou)
písemně – diplomatickou nótou, počátek válečného stavu má být notifikován neutrálním státům
bez vypovězení – válečný zločin, přesto vytváří válečný stav
konkrétní vypovězení – legální jen je-li legální válka (dnes zákaz útočné - agrese)
právní důsledky válečného stavu pro válčící strany
přerušují se mírové vztahy, základní zásady MP nedotčeny
přerušení diplomatických a konzulárních styků, ochranu zájmů příslušníků nepřátelského státu může vykonávat jen neutrální ochranná mocnost
přestávají platit dvoustranné smlouvy, mnohostranné ne (jen se případně jejich platnost suspenduje) pravidlům válečného práva podléhají veškeré vztahy mezi nepřátelskými státy
cizinecké válečné právo – týká se opatření, které stát činí na svém území – pro okupaci platí jiná pravidla – stát má právo poškozovat protivníka také opatřeními proti jeho příslušníkům a jejich majetku (nepřátelští příslušníci) – má jim po vypuknutí války poskytnout přiměřenou lhůtu k odchodu (může zadržet ty, jejichž návrat by ho poškodil – mohou být internováni)
soukromí nepřátelský majetek – nemohl být konfiskován, ale různá omezení (zejména sekvestorován)
přerušení obchodních styků mezi příslušníky nepřátelských států
občanskoprávní smlouvy – pohledávky z nich jsou po dobu války suspendovány
omezení procesní způsobilosti nepřátelských příslušníků
válečná oblast
prostor v němž válčící strany jsou oprávněny připravovat a provádět válečné akce
státní území válčících států, volné moře a vzdušný prostor nad ním (nesmí ale rušit svobodu plavby neutrálních států)
vyňato: území neutrálního státu (není-li schopen uhájit – může se stát válečnou oblastí), neutralizovaná území, Antarktida, kosmický prostor
oblast válečných operací – prostor, kde se aktuálně provádějí válečné akce
ozbrojené síly
- kombatanti – příslušníci pravidelných nebo nepravidelných ozbrojených sil, určeni k plnění bojových úkolů
- nekombatanti – nejsou určeni k plnění bojových úkolů (lékaři, duchovní)
k aktům válečného násilí – oprávněni jen příslušníci ozbrojených sil, jednající jako orgány válčící strany
válečné zločiny – i osobní trestní odpovědnost pachatele vedle M odpovědnosti státu
kromě regulérních ozbrojených sil:
- hromadné povstání obyvatelstva proti postupujícímu nepříteli k obraně místa (ne na území již okupovaném nepřítelem)
- partyzáni – členové organizovaného hnutí odporu, musí mít v čele osobu odpovědnou za své podřízené, nosit pevný rozeznávací znak viditelný na dálku, nosit otevřeně zbraň a dbát zákonů a obyčejů války
- příslušníci ozbrojených sil neuznané vlády
korzárské lodi - do pol. 19.st. – součástí ozbrojených sil států (lapačský list)
obchodní loď – může být přeměněna na válečnou loď splněním podmínek (zápis v rejstříku), jinak ozbrojena jen k sebeobraně
parlamentáři - zvláštní ochrana, vysíláni svým velitelem k vyjednávání s nepřítelem, bílé vlajky, nedotknutelnost
vyzvědači, zběhové, zrádci, žoldnéři – nepožívají ochrany MP, uniformovaní vojenští zvědové a pátrači ano (i když použili válečné lsti)
válečná okupace
nepřátelské síly efektivně ovládají určité území a vykonávají na něm skutečně svou moc
dočasný stav – územnímu státu zůstává nadále svrchovanost nad okupovaným územím
výkon moci na okupovaném území – omezen na věci nezbytné pro vedené války
zakázány deportace a nucené přesuny
majetek soukromých osob musí být respektován – možné vyvlastnění za náhradu
občanský konflikt
na území jednoho státu – ne vzpoury, izolované a sporadické násilné činy (na ty se aplikuje VP)
Žádné komentáře:
Okomentovat