Rada Evropy
regionální evropská organizace – dříve měla jen subregionální charakter (jen některé státy Z Evropy)
sídlo ve Štrasburku
členem může být pouze právní státy, který zaručuje všem osobám pod jeho jurisdikcí LP a ZS, dále povinnost upřímně a efektivně napomáhat uskutečňování cílů Rady
člena porušující cíle Rady lze vyloučit (Řecko po převratu v r. 1969)
cílem Rady je dosáhnout větší jednoty mezi členy – spolupráce za účelem zlepšení životních podmínek
orgány Rady – jednají o otázkách společného zájmu, sjednávají dohody, rozhodují o společných opatřeních ve věcech hospodářských, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a správních a dohlížejí na realizaci LP a S
- Výbor ministrů RE – ministři zahraničí členských států, rozhoduje o doporučeních předložených parlamentním shromážděním, o návrzích vládních výborů a skupin expertů, prostředek přímé účasti států na rozhodování Rady, usnesení o důležitých věcech jednomyslně, jinak prostá většina, rozhodnutí právně nezávazná – ale značná politická a morální síla
- Parlamentní shromáždění – představitelé zvoleny národními parlamenty, ne orgán zákonodárný, ale poradní – projednává politické a technické záležitosti, otázky dodržování LP, otázky týkající se cílů a působnosti RE a závěry předává Výboru ministrů formou doporučení – důležitá usnesení 2/3 hlasujících
- M sekretariát – včele GT, slouží výboru a Parlamentnímu shromáždění, úředníci
představitelé placeni členským státem, rozpočet podle počtu obyvatel a výše národního důchodu
RE se zabývala politickými a technickými otázkami i problematikou ochrany LP
RE neměla velký politický vliv, ale formování veřejného mínění
technická oblast – velký počet M smluv usnadňujících komunikaci, kulturní výměnu, rozvoj sociální pomoci a ochranu ŽP
oblast M ochrany LP – sjednání Evropské úmluvy o LP
Statut RE platí bez časového omezení – členové mohou vystoupit písemným sdělením GT
NATO
organizace kolektivní sebeobrany a subregionální organizace (část evropských států)
založeno r. 1949 ve Washingtonu
dnes 26 členů
založena ve snaze bránit se potencionální komunistické expanzi na západ
závazek řešit M spory pokojnými prostředky, aby nedošlo k ohrožení M míru a bezpečnosti
cílem také rozvoj mírových a přátelských vztahů
k zajišťování cílů mají postupovat samostatně i společně, pomocí stálé a účinné svépomoci a vzájemné pomoci udržovat a rozvíjet individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku
ozbrojený útok proti jednomu členovi považován za útok proti všem – každý člen přispěje na pomoc smluvní straně v rámci kolektivní sebeobrany
ozbrojený útok proti členovi a opatření učiněná v jeho důsledku oznámí neprodleně organizace RB – opatření končí, pokud opatření podnikne RB
společná akce NATO – potřeba souhlasu všech členů
poprvé došlo k aktivaci čl. 5 (útoku na člena) po útocích z 11. září 2001 – nabyl ale nakonec aplikován
Nová strategická koncepce – počítá s předcházením konfliktům, nevychází z krizových reakcí čl. 5 – v této souvislosti bombardování Jugoslávie (bez souhlasu RB)
červen 2003 – Madridská schůzka ministrů – v budoucnosti bude moci zasahovat NATO k udržení stability či míru kdekoliv na světě – globální síla
organizace má složitou politickou a vojenskou strukturu
vrcholnými orgány:
- Rada – zasedá na úrovni stálých zástupců, ministrů nebo šéfů vlád
- Výbor pro plánování obrany – projednává vojenské otázky
těmto dvěma orgánům podřízena vojenská a civilní struktura organizace, jejich rozhodnutí vyžadují jednomyslný souhlas všech členů organizace
včele vojenské struktury – vojenský výbor (složený z náčelníků generálních štábů členů), jemu polehají čtyři oblastní velitelství a síť vysoce specializovaných orgánů a složek
civilní struktura – hlavní výbory, zejména výbor pro jadernou obranu a skupina pro jaderné plánování
GT – předsedá schůzím Rady a odpovídá za přípravu a organizování její práce, řídí činnost sekretariátu, prostředník v případě sporů mezi členy
smlouva byla uzavřena bez časového omezení
OBSE
regionální evropská organizace
vznikla v r. 1970 jako Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sloužila jako fórum pro dialog mezi V a Z
na vrcholné schůzce v Paříži (1990) – dohoda o institucionalizaci, v r. 1994 v Budapešti přejmenována na OBSE
má 53 členů (i USA a Kanada), sídlo Vídeň
otázkou je právní povaha OBSE – někdy zpochybňována subjektivita OBSE jako M vládní organizace – ke vzniku organizace je potřeba uzavřít M smlouvu mezi státy
otázka zda patří pod kapitolu VIII Charty OSN – oblastní dohody a orgány – spíše ano, lhostejno zda orgán nebo organizace – může plnit úkoly podle kapitoly VIII
cíle OBSE – konsolidace společných hodnot, předcházení místních konfliktů, obnovení stability, podpora kooperativního systému bezpečnosti
metodou usnášení – konsensus (i přes odpor státu, který hrubě porušil závazky – př. Jugoslávie), některé orgány se usnášejí většinově (svolání schůzek, vyslání misí organizace)
- vrcholná schůzka (summit) halv států nebo vlád členů projednává priority činnosti a určuje příští orientaci OBSE na nejvyšší politické úrovni
- Rada ministrů – ministři zahraničí členů, ústřední rozhodující a řídící orgán, projednává otázky týkající se OBSE a přijímá patřičná rozhodnutí, schází se alespoň 1 ročně
- Rada vysokých úředníků – složena z náměstků ministra zahraničí, odpovídá za dohled, řízení a koordinaci aktivit, projednává a stanoví směry politiky a rozpočtu
- Stálá rada – provádění každodenních operačních úkolů OBSE, schůze ve Vídni, včele úřadují předseda, členy stálí představitelé členů, místo politických konzultací a rozhodnutí o všech otázkách týkajících se OBSE
- Fórum pro bezpečnostní spolupráci – delegace členských států, jednají o konkrétních opatřeních k posílení bezpečnosti a stability v Evropě, jedná o kontrole zbrojení, odzbrojení, a opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti a omezení rizik nových konfliktů
- Ekonomické fórum – složeno z vysokých úředníků a schází se 1 ročně
- úřadující předseda – všestranná odpovědnost za provedené akce, ministr zahraničí státu hostujícího poslední zasedání Rady ministrů, pomáhají mu minulý a budoucí předseda (trojka)
- GT – jmenován Radou ministrů na 3 roky, zástupce úřadujícího předsedy, zajišťuje splnění rozhodnutí jednotlivých orgánů
- Parlamentní shromáždění zastoupeni poslanci členů, úřadující předseda s ním udržuje pravidelné spojení – informuje o práce OBSE
- Smírčí a rozhodčí soud – oprávněn urovnávat spory mezi členy konciliací, v případě nezbytnosti arbitráží (právní spory), sídlo Ženeva
- Společná konzultativní skupina – sleduje plnění Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (1990), zvažuje opatření k zajištění účinnosti smlouvy, řeší technické aspekty implementace smlouvy a zabývá se případnými spory při uplatňovaní
- Konzultativní komise pro otevřené nebe – projednává záležitosti související se Smlouvou o otevřeném nebi (1992)
- Sekretariát – pod vedením GT, 4 sekce:
■ odbor pro podporu úřadujícího předsedy
■ středisko pro předcházení konfliktům
■ odbor pro konferenční služby
■ administrativní a rozpočtový odbor
- Úřad pro demokratické instituce a LP - odpovídá za rozvíjení LP, demokracie a vlády práva v členských státech, mj. koordinace monitorování voleb
- Vysoký komisař pro národnostní menšiny - identifikovat a napomáhat brzkému řešení etnických konfliktů, které by mohly ohrozit mír, stabilitu nebo vztahy mezi členskými státy
- mise OBSE - vysílané do různých členských států, slouží k předcházení konfliktů a zvládnutí krizí (př. Kosovo)
- sankční mise - dohlížely na provádění sankcí proti Srbsku a Černé Hoře
veškerá činnost OBSE hrazena z příspěvků členských států
Evropská unie
vznik Maastrichtská smlouva (1992)
zahájena etapa hospodářské a politické integrace
právní subjektivitu mají pouze Evropská společenství (uhlí a oceli, EHS, Euratom), a to jak podle MP, tak i z hlediska vnitrostátního práva členských států, i v právu Společenství
nadstátnost - členské státy odevzdaly Společenstvím část své svrchovanosti
- vůle některých jejich orgánů se tvoří nezávisle na členských státech (Komise, Soudní dvůr)
- rozhodovací pravomoc Rady, která přijímá některá usnesení kvalifikovanou většinou, kdy rozhodnutí je závazné i pro státy, které hlasovaly proti
- orgány ES mají pravomoc tvořit právo, které má bezprostřední závaznost vůči členským státům, FO i PO - nařízení - obecně závazná a bezprostředně použitelná
- finanční samostatnost a získávání zdrojů z vlastních příjmů, aby byla vyloučena závislost na členských příspěvcích (ty asi jen 1/5 příjmů) - cla za dovoz od nečlenů, DPH apod.
3 pilíře EU:
- Evropská společenství (společná politika ES, hospodářská a měnová unie, evropské občanství aj.) - supranacionalita (nadstátnost)
- společná zahraniční a bezpečnostní politika (např. humanitární mise), rozhodnutí přijímána jednomyslně
- policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (eurozatykač)
orgány:
- Evropská rada - nejvyšší orgán, hlavy států nebo vlád a předsedy Komise, předsedou Evropské rady je předseda vlády členského státu předsedajícího Radě ministrů
- Evropský Parlament - od 1979 poslanci voleni přímo, hájí zájmy členů, poradní a kontrolní pravomoci
- Rada ministrů - MZV nebo jiní ministři - orgán, který zastupuje zájmy jednotlivých členů hlavní orgán pro tvorbu sekundárního práva ES
- Komise - nadstátní orgán, který má chránit společné zájmy ES, 25 členů na 5 let
(1 z 1 státu), jsou nezávislí na státu
pravomoci výkonné (individuální právní akty), kontrolní a iniciativní (monopol)
- Soudní dvůr – zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění zakládacích smluv, 1 soudce z každý členský stát + 8 generálních advokátů – jmenováni na 6 let s možností znovuzvolení
sídlo – Lucemburk
v pravomoci vše co nespadá do pravomoci Soudu prvního stupně (taxativní výčet), rozhodnutí konečné
případy:
■ stížnost členského státu proti jinému členskému státu za porušení smlouvy ES
■ kontrola zákonnosti aktů Rady a Komise
■ spory mezi ES a jeho zaměstnanci
Žádné komentáře:
Okomentovat