Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Obyvatelstvo jako činitel rozvoje a rozmístění

Obyvatelstvo jako činitel rozvoje a rozmístění
působí na rozvoj a rozmístění hospodářství v trojí rovině: jako pracovní síla, bezprostřední spotřebitel a realizátor rozhodnutí (akcí) v ekonomické (či mimoekonomické) sféře.
V konkrétní situaci a stavu (úrovni) ekonomiky se může dostatek či nedostatek pracovních sil projevit jako významný moment ekonomického růstu nebo stagnace (ambivalentní = dvojznačný projev). Dostatek "volných" pracovních sil a jejich okamžité využití může vytvářet "prostor" pro urychlení rozvoje, viz např. Anglie na počátku rozvoje kapitalismu ve srovnání se zeměmi evropského kontinentu, kde ještě převládaly feudální vztahy omezující pohyb pracovních sil, nebo direktivní mobilizace pracovních sil umožňující extenzivní rozvoj v období tzv. socialistické industrializace. Dostatek (vlastně přebytek) pracovních sil v rozvojových zemích by měl teoreticky působit pozitivně, ale v jejich konkrétní situaci (duální a zaostalá ekonomika, zadluženost, nedostatek domácích kapitálových zdrojů, nízká úroveň kvalifikace pracovní síly obecně apod.) se nemůže účinně prosadit, naopak se může jevit jako účinná brzda rozvoje. Nedostatek pracovních sil většinou vyvolává tlak na realizaci produktivních investic, čili působit směrem k růstu produktivity prostřednictvím mechanizace, automatizace a nyní i robotizace. V minulosti např. působil nedostatek pracovních sil na rozvoj mechanizace amerického zemědělství na prérijním Středozápadě (od té doby získalo americké obilnářství předstih v rentabilitě vůči ostatnímu světu), v dnešní době získává prostřednictvím robotizace japonský průmysl výhody v konkurenci na světových trzích (míra nezaměstnanosti v Japonsku je nejnižší v rámci RTE - pohybuje se okolo 1-2 %).
Nasazení technologického pokroku ve výrobě a řízení umožňuje v primárním a sekundárním sektoru snižovat množství "živé práce" a pracovních sil a zvyšovat objem produkce příp. i její kvalitu (užitnou hodnotu výrobku). V terciárním sektoru (službách) je situace složitější. Kvalitu služeb i v moderní ekonomice je možné jen zčásti zabezpečit technologickým pokrokem, rozhodující nadále zůstává množství pracovních sil v provozu, Proto v moderním a vyspělém hospodářství na sebe služby "váží" stale více pracovních sil.

Žádné komentáře:

Okomentovat