10a. Řízení jakosti. Historie řízení jakosti, kvalita nebo jakost, kontrola vstupní, mezioperační, výstupní, jaké znáte formátové řady papíru a kotoučů, výpočet užitku papíru, určení formátu tiskového archu, knižní maketa k čemu slouží a jaké znáte.
Historie řízení jakosti hodnotíme podle toho, jak a kým byla realizována smyčka jakosti.
I. etapa – řízení jakosti samotným výrobcem
Výroba probíhala řemeslnou formou, řemeslník výrobek zhotovil a sám prodával. Musel na trhu najít místo, výrobek navrhnout, vyrobit a prodat.
Rostoucí poptávka si vynutila zvýšení produktivity, které bylo možné pomocí dělby práce. Místo univerzálních řemeslníků se začali objevovat řemeslníci – specialisté.
II. etapa – řízení jakosti mistrem
V 16. století začaly vznikat manufaktury, jako zárodek budoucí průmyslové výroby. S jejich vznikem je spojena rozsáhlá dělba práce a růst produktivity. Postupně zanikala výroba jediným výrobcem a rozšiřovalo se předávání polotovarů. Proto musely být vytvořeny vhodné prostředky, které umožňovaly návaznost v rozpracované výrobě (měřidla, etalony, normy). Odpovědnost za jakost výrobních operací měl mistr, který znal celý výrobní proces.
III. etapa – řízení jakosti technickou kontrolou
Světová válka vyvolala do té doby nepoznané požadavky na výrobu. Kvalifikovaní dělníci a mistři odcházeli na frontu, na jejich místo přicházeli lidé bez ohledu kvalifikace. Práce zaučených dělníků kontrolovali specialisté – techničtí kontroloři.
Změny ve výrobě vedly ve 20. a 30. letech ke vzniku útvarů technické kontroly (vstupní, mezioperační a výstupní). Kladným rysem této etapy bylo zdokonalení zkušebních a kontrolních metod a rozvinutí metrologie.
IV. etapa – statistické řízení jakosti
V období druhé světové války byla potřeba „lidských zdrojů“ větší než ve válce první. Do války byla zapojena také elektronika – telefon, radar, rádio. Brzdou výroby se stala technická kontrola, protože vyžadovala velké množství lidí – začala se uplatňovat statistická kontrola.
Statistická kontrola je výběrová (kromě kontrolovaných výrobků jsou také výrobky nezkontrolované). Pocit jistoty plynoucí ze 100% kontroly musí být nahrazen zárukou, že všechny výrobky mohou mít potřebnou jakost jen s určitou pravděpodobností. Aby se pravděpodobnost dala určit, musí být vytvořeny jisté podmínky, které jsou předpokladem pro platnost požadovaných záruk. V této souvislosti začal Edwards W. Deming zdůrazňovat, že pro jakost je rozhodující proces výroby, ne kontrola výrobku. Jakost vzniká v procesu výroby, kontrola zjišťuje výsledek. Jakostní výrobek vzniká v jakostně řízeném procesu.
V. etapa – používání statistických metod, řízení procesu, zaznamenávání výsledků
Koncem 50. let byly odstraněny válečné škody a lidé začali měnit životní styl – trh byl nasycen, zákazníci nebyli ochotni kupovat vše (levné), ale požadovali kvalitní výrobky. Jakost, kterou uzná zákazník se začala dostávat do popředí zájmu podnikatelů a manažerů, řízení firem bylo nutno přizpůsobit nové realitě.
Používání statistických metod vneslo do řízení jakosti důležité poznatky:
– jakostní výrobek vzniká v procesu výroby, kontrolou se ověřuje jakost
– požadovaná jakost vznikne jako důsledek řízených výrobních procesů
– stejná pozornost se věnuje také kvalitě vstupů
Řízení procesu vyžaduje stanovit vhodné znaky, které jsou významné pro posouzení jakosti výstupu a jejichž prostřednictvím je průběh procesu řízen. Vychází se z vlastností výrobku, které považuje zákazník za významné a lze je v procesu výroby měřit. Dále je třeba určit cílové hodnoty znaků s nimiž budou srovnány aktuální hodnoty a případné odchylky budou využity ve zpětné vazbě pro uvedení procesu do žádoucího stavu.
Zaznamenávání výsledků umožňuje srovnání výsledků k odstranění závad procesů.
Moderní řízení jakosti – řízení orientované na zákazníka
Každý, kdo chce zlepšovat jakost zlepšováním procesů se nejdříve zaměří na:
výrobní proces – dosáhne vrcholu
plánování procesů (technologickou přípravu výroby)
nakupování (suroviny, polotovary)
konstrukční a projekční příprava
marketing (zjištění, co si zákazník přeje)
povýrobní procesy (balení, skladování, doprava, atd.)
termín dodávky
TQM – totální řízení jakosti
Vývojová spirála dokončila svůj okruh. Za jakost výrobku opět odpovídá ten, kdo jej skutečně vyrábí. Důležitou zásadou při řízení je důraz na prevenci (opačný přístup než při řízení jakosti technickou kontrolou). Tato etapa byla zahájena v 70. a 80. letech a byla pojmenována TQM. Pan Deming vypracoval 14 zásad k dosažení TQM. Normy ISO 9000 jsou podobným návodem, ovšem podaným ve formě normativního dokumentu.
VI. etapa – globální řízení jakosti, ekologičnost
Etapa TQM dosud trvá, ale můžeme pozorovat nástup etapy globálního řízení jakosti. Pozornost je věnována bezpečnosti výrobků při výrobě, při používání, ochraně životního prostředí a před riziky plynoucími z používání výrobků nebo samotné výroby. Mění se vztah zákazníků k životu – kvalitu ano, ale ne za cenu života (ani následujících generací).
V soustavě mezinárodních norem se rozpracovává řada ISO 14000, která je věnována problematice ekologického řízení procesů.
Typy kontrol:
Vstupní kontrola
vylučuje z výrobního procesu nekvalitní nebo nestandardní materiály. Kontroluje jakostní parametry materiálů, vyhodnocuje výsledky z hlediska souladu s atesty dodavatelů či technickými údaji uzavřených smluv, vyhotovuje podklady a protokoly pro potřeby reklamačních řízení. Působí zde i funkce zpětné vazby, což v praxi znamená, že subdodavatelé sami věnují zvýšenou pozornost kontrole svých dodávek.
V případě nákupu materiálů z firem, které mají certifikát ISO 9000 se předpokládá, že standardní jakost je subdodavatelem zabezpečena a na vstupní kontrolu materiálů nemusí být kladen velký důraz a kontrola může probíhat pouze na bázi atestů a certifikátů subdodávek.Skladování (teplota, vlhkost vzduchu, záruční lhůty dané výrobcem) a příprava materiálů (klimatizace papíru) musí být zabezpečena v souladu s optimálním technologickým zpracováním.Důležitá je identifikace a označování materiálu (např. každý kotouč a každá paleta papíru i každá barva má své identifikační číslo, které je používáno a zajišťuje identifikaci materiálu od skladování přes výrobní operace až po expedici).
Výrobní kontrola (samokontrola, mezioperační kontrola)Je v pravomoci každého pracovníka výroby. Odbor řízení jakosti plní úlohu garanta jakosti.V každé etapě výrobního procesu je stanoveno ověřování jakosti výrobku s ohledem na specifické požadavky hotového výrobku. Dá se říci, že je odborem řízení jakosti navržena kontrolní technologie výroby, přitom je třeba odpovědět na 8 otázek:co kontrolovat (barevnost, soutisk, ražbu, rozměr, lepení, hotový výrobek)kdo má kontrolovat (dělník, kontrolor, odběratel)kde kontrolovat (v montáži, u stroje, v laboratoři)kdy kontrolovat (před nebo v průběhu výrobních operací, po dokončení výrobku)čím kontrolovat (vizuálně, měřidlem, přístrojem)jak kontrolovat (vizuálně, měřidlem, přístrojem, porovnáním s barevným standardem)jak často kontrolovat (každý kus, každý 1000 kus, po určitém časovém intervalu)jak dlouho kontrolovat (čas na přípravu měření, jeho provedení, ukončení měření a zpracování výsledků)Všechny zakázky mají připraveny protokoly pro jednotlivé fáze výroby. Protokol je písemný doklad, který předepisuje, jak postupovat při kontrole jakosti ve výrobním procesu. V průběhu výroby pracovník jakost pravidelně sleduje a její výsledky dokumentuje zápisy do připravených protokolů.Protokol (kromě identifikačních informací o zakázce) obsahuje seznam sledovaných parametrů, např.:
tisk (kontrolní znaménka pro soutisk, výsek a ražbu, barevnost, čistota tisku)
řezání (přesnost a čistota řezu, tlak lisovadla na nálož)
výsek (čistota výseku, rýhování kartonu)
Další kontrolu provádí pracovník oddělení odboru řízení jakosti. Pravidelně (např. 4x za směnu) prochází výrobními úseky, hodnotí a do protokolů zapisuje zjištěný stav jakosti výroby.
Dále jsou určeny laboratorní kontrolní metody (s ohledem na požadavky zákazníka, druh výrobku a jeho použití):
zkouška barvy proti otěru za studena i za tepla
plynová chromatografie
srovnání barevnosti s color standardem při různém osvětlení
určení síly odporu kartonu při ohýbání
měření přesnosti řezání
měření čárových kódů
měření plošné hmotnosti či tloušťky potištěných materiálů
Evidence a označování – při vícenásobné produkci jsou jednotlivé výrobky na archu označovány čísly. Každá paleta nebo kotouč papíru či kartonu je označen subdodavatelem a toto označení je používáno v celé výrobě až po expedici. Správné používání této identifikace umožní zpětné dohledání materiálu, z kterého byl například vyroben výrobek se skrytou vadou materiálu, což mohlo být zjištěno až u zákazníka. Při výpočtu spotřeby materiálu na zakázku se zjištěné množství přepočítává na počet odbytových palet. Pro každou odbytovou paletu je vypracován kontrolní protokol a identifikační visačka odbytové palety. Tato visačka se na paletu připevňuje ze všech čtyř stran a dává se rovněž na dno palety před začátkem jejího vytváření.
Výstupní kontrola
Je založena na stejném principu jako kontrola výrobního procesu. Je-li ve výrobním procesu dosaženo shody, je předpoklad, že expedovaný výrobek byl zhotoven ve stanovené jakosti.
Všechna pracoviště jsou propojena počítačovou sítí, firma má zavedený informační systém, který umožňuje sledovat průběh zakázky od jejího zadání a zaplánování do výroby, přes kontrolu až po expedici. Každá paleta s hotovými výrobky musí být odkontrolována oddělením řízení jakosti v informačním systému, jinak ji nelze expedovat. Tento chybějící krok totiž neumožní paletu s hotovými výrobky předat do expedice a tisknout odbytové doklady.
Balení hotových výrobků musí zabezpečit dostatečnou ochranu výrobků před negativními vlivy transportu a následuje po odsouhlasení oddělení řízení jakosti, které stvrzuje vypracováním závěrečné kontrolní zprávy k dodávce (což je vlastně sumář informací z kontrolních protokolů k jednotlivým paletám). Tato závěrečná kontrolní zpráva stvrzuje shodu
expedovaných výrobků se zákazníkem specifikovanými požadavky.
Užitek papíru je jeden hotový výtisk na určitém papíru. Podle povahy tiskoviny, jejího formátu a rozsahu je možné na jeden užitek spotřebovat buď část archu nebo jeden celý arch nebo více než jeden arch papíru. Vypočítáme ho tak, že formát tiskového archu dělíme pod sebou a následně do kříže formátem tiskoviny, větší výsledek nám ukazuje užitek a také rozvržení tiskoviny na archu.
Formát papíru je plošný rozměr udaný šířkou a výškou, normalizované formáty jsou rozděleny do tří základních řad – A, B, C. Základ soustavy je metrický, tj. Výchozí formát řady A0 má plochu 1 m a doplňková řada D z formátu, jehož kratší strana má délku 1 m. Základní formáty vznikají půlením delší strany nebo zdvojováním kratší strany, aby bylo ožné tohoto docílit, je poměr stran základních formátových řad v poměru 1 : √2 => 1 : 1,414 => 1000 x 1414 mm. Výchozí formát je označen a ostatní formáty a jejich číselné označení nám udávají kolikrát byl danný formát půlený z výchozí řady. Existují také násobné formáty, kdy se číslice násobku uvádí před označením formátové řady. Existují také podlouhlé formáty, které vznikají dělením vnější strany jinak než půlením a čtvercové formáty vznikly z podlouhlých formátů zdvojením kratší strany.
Standartní rozměry kotoučů jsou 122 cm, 86 cm, 61 cm, 43 cm.
Maketa
Model něčeho co nemůžeme v reálné podobě dodat
Při rozhodování o volbě materiálů bývá často pro nakladatelství a tiskárnu velmi ekonomické a užitečné předem zhotovit modely těchto tiskovin na nichž si lze ověřit různé velikosti formáty a způsoby jejich výrobního řešení.
Maketou v tomto smyslu rozumíme model tiskoviny zhotovený tak aby umožnil posoudit vzhled i rozměr budoucího výrobku a zpracovat technologické postupy a také určit spotřebu přímých základních materiálů a vypočítat výrobní náklady včetně předkalkulace.
V praxi rozlišujeme několik druhů maket:
Pro grafika:
1. Upravovatelská maketa - grafik knihy zpracuje maketu tak, že přesně přepočítá text podle navrhovaného tipu písma pro každou jednotlivou stranu a určí umístění ilustrace a ostatních náležitostí ještě před zahájením výroby. Jedná se o úplný výtvarný model knihy.
2. Rukopisná maketa - Je imprimovaný rukopis, který má sloužit při sazbě jako předloha a je psána strojem.
3. Reprodukční maketa - Jedná se o model složený ze stránek nebo dvou stránek s obrazy předloh v měřítku 1:1 zakreslením nebo vlepením do zrcadla sazby. Na této maketě se hodnotí zpracování. Je pomocné pro tiskárnu.
Pro tiskárnu:
4. Kontrolní maketa - Slouží ke korekturnímu posouzení celých tiskových archů, zhotovuje se z kopii celých tiskových archů = jedná se o kompletní text a ilustrace. Kopie montáží slouží na konečný formát a kontroluje se správnost vyřazení umístění ilustrací a popisku a to vše ještě před zhotovením TF. Tato maketa má ryze výrobně technický charakter a je velmi ekonomická.
5. Knihařská maketa - Je model knihy zhotovený z nepotištěného papíru, který je identický s papírem, který bude použit při finálním tisku knihy. Jednotlivé složky musí být poskládány na stanovený počet lomů snesených do knižního kompletu a zavěšený do knižních desek.
Žádné komentáře:
Okomentovat