Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Okopaniny

Okopaniny
Význam: Lidská výživa, krmivo, zpracovatelský prům. / výroba škrobu, lihu, cukru ..../
Agrotechnický význam: zlepšující plodina v osevním postupu
Rozdělujeme je:
1) bulevnaté- vytvářející bulvu
- cukrovka, krmná řepa, krmná mrkev, čekanka, tuřín a vodnice
- množí se semeny, dvouletá rostliny / první rok bulva, druhý rok květ a semeno /

2) hlíznaté – vytvářejí podzemní hlízy, přeměnou části stonku a oddenku
- množí se hlízami (vegetativně)
- brambory, topinambury


Brambory
( Solanum tuberosum )

Význam – lidská výživa, krmivo / odpadní hlízy, výpalky z lihovarnictví /
průmyslové zpracování / škrob, líh / , sadba

Vlastnosti:
jednoletá, samosprašná rostlina, čeleď lilkovitá

Složení bramborového trsu:
1) podzemní částí :
a) kořeny – husté, jejích objem a tvar je dán odrůdou, vlhkosti půdy, výživou a ošetřováním
b) stonek – podzemní stonky, které jsou přizpůsobený nedostatku světla, postupně dužnatí jejich
vrcholky a vznikají, barvy slámově bílé
c) hlíza – dvě části – část pupková – navazuje na stolan, má méně oček
- část korunková – protilehlá ke stolanu, větší počet oček
- v očkách jsou umístěny úžlabní pupeny hlíz


Složení hlíz:
a) slupka – je tvořena zkorkovatělými buňkami, které chrání proti chorobám,
poraněním, škůdcům, vysychání
b) dužina – různé barvy, vitamíny a škrobová zrna
Tvar hlíz – kulatý, oválný, zploštělý, ledvinitý, rohlíčkovitý
Rozměra hlíz - optimální velikost
- 4-7 cm jsou určeny pro sadbu, stolní ( konzumní)
- menší než 4 cm – určen ke krmení

Hlízy se tvoří za nepřítomnosti světla
Jsou-li však ponechány na světle zelenají a to v důsledku zvýšení alkaloidu solanin

Hlízy obsahují – škrob
- bílkoviny
- voda 75%
- vitamíny C,B, A
- alkaloidy - solanin


2) Nadzemní části
a) nať- tvořená stonky / výhonky/, vytvářející lodyhy, které se větví a nesou listy
b) lodyhy – rýhované
c) listy – lichozpeřené
d) květenství – dvojvýhon
e) květ – pětičetný, různé barvy / bílá až fialová, modrá /
f) plod - dvoupouzdrá bobule, kulatá zelená
g) semena – drobná, vejčitá, 20 semen

Rozmnožování brambor:
Generativně (semeny) – použ.ve šlechtění získání semenáčku
Vegetativně – hlízami
- pěstitelská praxe – jedná se o pokračování života rostliny
Rozlišujeme :
a) malý cyklus – od vysazení hlíz až do jejích sklizně
b) velký cyklus – jak dlouho nám odrůda vydrží

Růst:
- klíčí korunková očka, protože jsou nejlépe spoj.cev. svazky se středem hlízy
- z vrcholu vzešlých klíčků nad zem. vyrůstají lodyhy, které později nesou listy, květenství a plody
- ze spodní části klíčku se při vzcházení vytvářejí kořeny při vzcházení, které živí rostlinu vodou a živinami, součastně vznikají stolony, které se rozvětvují a jejichž konce dužnatí ve hlízy
- hlízy se zvětšují v letních měsících
- koncem léta, kdy s světelný den zkracuje, přestává růst, nať odumírá, žloutne a zasychá, hlízy
vyzrávají dostávají typický tvar, slupka se zesiluje, vybarvuje a hlízy se postupně uvolňují od stolonu

Růstové fáze:
0 – vzcházení / od sázení po vzejití /
1 - mládí – A – od vzejití až po začátek tvorby stolonu
B – od ukončení tvorby stolonu až po začátek nasazování hlíz
2 – nasazování hlíz- od poč. nasaz. hlíz až začátek květu
3 – květ
4 – zrání / objevují se bobule /
5 – stáří / nať odumírá, žloutne, zasychá /

doba růstu je závislá na odrůdách, teplotě, vlhkosti půdy a výživy.


Rozeznáváme odrůdy :
- velmi ranné = vegetační doba 90 – 100 dní
- ranné = veg. doba 100 – 110 dní
- poloranné = v.d. 110 – 125 dní
- polopozdní = v. d. 130 – 140 dní
- pozdní = v.d. 140 – 150 dní
- velmi pozdní – v.d. víc než 150 dní

Nároky na pěstování :
TEPOTA – 30°C zastavuje růst
- 17-20°C optimální
- -2 až -1°C trvající delší dobu ničí nať i hlízy
VLÁHA – vyžadující nejvíce vody v červenci a v srpnu
- vyžadují rozdělené srážky
- nejméně srážek na začátku a konci vegetace
- nadměrné srážky působí snížení škrobnatělosti
SVĚTLO - vyžadují dlouhý i krátký den
Krátký den – v období klíčení, vzcházení
Dlouhý den – v období nasazování hlíz
Krátký den – v období dozrávání hlíz

PŮDA – nesnášejí zamokřené půdy, těžce zpracovatelné
- snáší půdy středně těžké až lehčí
- pH 5,5 – 6,5 / mírně kyselé až neutrální /

Osevní postup :
- vhodné předplodiny jsou obilniny
- zlepšující plodina / hnojení chlévským hnojem /
- jsou vhodnými předplodinami pro pěstování obilnin
- po sobě dáváme nejdříve za 4roky / 1x za 4-6 let /

Výživa a hnojení:
- vysoká potřeba P+K hnojiv
Organická hnojiva – chlévský hnůj v dávce 40-50t /ha , na podzim
- zelené hnojení / inskorino obilné směsky , spíše se používá hořčice, řepka, směs řepky a svazenky
- můžeme aplikovat na zelené hn. 15t chlévského hnoje
- sláma + kejda, sláma + průmyslová dusíkatá hnojiva

Průmyslová hnojiva
N hnojiva – podporují velikost hlíz
- nadbytek dusíku prodlužuje vegetační dobu, způsobuje náchylnost k plísni bramborové
a snižuje kvalitu hlíz
- nejčastěji se používá – síran amonný, ledek LAV a močovina k základním hnojení
- lze použít ledek amonný, ledek LAV, dam 390 – přihn během veg./ podle stavu porostu/
P a K hnojiva – aplikují se na podzim při zprac. Půdy společně s chlévským hn.
P – má vliv na kvalitu hlíz
- nejčastěji se používají superfosfáty, ocelářské strusky
- aplikace na podzim před orbou s chlévským hnojem
K – nám ovlivňuje obsah cukrů / glycidů / škrobu
- bez obsahu chlóru, volíme pouze síranové formy / síran draselný / na podzim
- pokud chceme použít K soli, pak je aplikujeme 3-5 týdnů před výsadbou, aby se vyplavil chlór
- pozor na chlór, protože negativně působí na škrob v hlízách


Příprava půdy:
Na podzim – podmítka
- střední až hluboká orba se zaorávkou chlévského hnoje a fosforečných draselných
hnojiv – provádí se polovině září do konce října do poloviny listopadu
Na jaře – provádí se smykování, vláčení a prokypření 10-12 cm, druhá kolmo 20cm
Půda pro sázení : bez hrud, dobře prokypřená

Příprava sadby a sázení :
- narašená
- předklíčená
- namořená
- bez poškození, bez chorob a škůdců

Vlastní sadba a sázení:
Půda dobře připravená do 20cm, teplota 7-8°C
Stroje a zařízení – sazeče, 4 řádkové
Vzdálenost řádků – 62,5-75 cm
Vzdálenost rostlin v řádku – 29-40 cm ranné br., optimálně 36-38 cm
Hloubka 8-10cm
Dávka na ha – 2,5-3 t/ha
Optimální počet rostlin - 40-55 tisíc rostlin/ha
Termín výsadby – o termínu rozhoduje – stav půdy / vlhkost, teplota /
- podle oblastí od 20.4 do 15.5

Ošetřování během vegetace:
Úkol – prokypření půdy, hubení plevelů
- nahrnutí zeminy pro tvorbu hlíz / regulace a velikost hlíz /
- ochrana proti chorobám a škůdcům
- doplnění živin

Tři systémy ošetřování během vegetace:
a) Klasický způsob
1) vláčení ( 7 dnů po výsadbě )
2) proorávka ( na slepo ) 15cm do hloubky a opakuje se na těžkých půdách(14-20 dní po výsadbě)
- zničit plevele a provzdušnit půdu
3) plečkování / 30 dní po výsadbě / porost je 10-15cm vysoký a 10-12cm široký / šípkové radličky/
4) proorávka / 20-25cm výška, na hloubku 10-12cm a po výsabě 35-40 dní /
může se opakovat za 7-10 dní
5) nahrnování – 45-50cm
těsně před rozkvetením

b) Chemický způsob
1) vláčení
2) aplikace herbicidů = 2-4 dny před vzejití, možno jej zapravit do půdy
3) nahrnování zeminy – vhodný na pozemky zaplevelené, plevele obtížně mech. hubitelné
/ pěťoury, laskavce, lebedy merlíky /
- uplatňuje se u sadbových

Výhody . menší pracnost, nižší náklady na energii, nezávislost na počasí

c) Západoevropský způsob
- orniční vrstva půdy se před sázením přetřídí a odstraní se kameny mimo řádky, půda se udržuje kyprá po celou vegetaci


Přihnojení brambor:
Používají se– dusikatofosforečná hnojiva kapalná / NP sor./ -vzešle trsy vyznačují řádky až do květu
- kapalná hnojiva s přídavkem Mg
Chemická ochrana:
- aplikace herbicidů / před i o výsadbě / proti plevelům ( pěťour malouborný,lebeda, merlík, starček)
Přípravky – Topogard, afalon, Dual, Sencor, Fusilade super / pouze zapýřený porost/

Nejčastější choroby – vírová – svinutka. kadeřavost, mozaikovitost,
- přenos – mšice
- ochrana - mšice
- houbové – plíseň bramborová

Plíseň bramborová :
Příznaky – na okraji listů jsou špinavě zelené až hnědé skvrny, které se zvětšují, zachvacují celý list,
pak stonek a hlízy. Na spodní straně listů se někdy za vlhka tvoří bělavý až šedobílý
povlak. Na napadených hlízách vznikají nepravidelné hnědé až olovněné skvrny, které se
propadají, dochází ke vzniku rezavých pletiv a předchází plíseň až na mokrou hnilobu.

Ochrana proti chorobám:
1) zdravá sadba
2) chemická už při objevení prvních příznaků – může se opakovat 2-3x
3) sledování průběh počasí

Nejčastější škůdci
- mandelinka bramborová
- háďátko bramborové / karanténa /
- mšice

Sklizeň brambor:
- podle odrůd
Termín sklizně - v září – říjen
Sklizeň může mít 3 fáze:
1) zničení naťe 2 fáze:
1) rozbití naťe
2) vyorání 2) vyorání a sběr
3) sběr a odvoz
- opatrná , šetrná ( rychlá zkáza – otlučení , hniloba)
Posklizňová úprava a ošetřování
- třídění
- skladování
- skladovací období je tvořeno
1)osušením do 4h po sklizni, osuší se hlízy od volné vody, mokré hl. umožňují rozvoj barter.hniloby
2)období hojení 2-3 týdny při teplotě 15°C
3)období zchlazení postupně se snižuje teplota na skladovací tep. 2-3°C, pro konzum 5°C, zprac. 7°C
4) období klidu

Sklad. prostory- tep. 5°C, vlhkost 90-98% , CO2 do 2%
Výnos = 30-40t/ha
Skladové choroby: hniloby – fusariová ( houbová ) objevuje se hned po sklizni, suchá fómová , mokrá bakteriální hniloba ,šedivost dužiny – neopatrná sklizeň
Kvalita brambor – posuz. hlíz – vněj- velikost, tvar, hloubka a počet oček, mech. poškození,
vnitřní – obsah sušiny, škrobu, cukru, vitam. bílkoviny,
po uvaření – vůně, chuť, dužina- moučnatá, tmavá po uvař.
Po uvaření se zařaz. do kat. : A – salátové, nerozvařivé, pevné, pojovaté, žluté
B – vhod. pro příprav. jídel všeho druhu, slab.rozvař., slab. moučnaté
C – výroba těst a kaší, rozvařivé a moučnaté
D – ke zkrmování, silně moučnaté, snadno rozvařivé

Žádné komentáře:

Okomentovat