Půda

Půdní typy
- jsou skupiny půd, která se vyvíjely vlivem podnebí, vegetace,edafonu člověka. Zjišťují se na půdním profilu přes svislý řez půdy.
- vrstvy, které se sledují na půdním profilu se nazývají horizonty. Liší se barvou, strukturo, zrnitosti a obsahem org.látek.

Dělení:
1) Černozemě ( ČM) – vyskytují se v nížinách, jsou bohaté a humus / 3%/, většinou
mají,pH neutrální až zásadité, mají 50-60cm přirozeně vysokou
úrodnost, vhodné pro pěstování všech plodin
2) Hnědozemě ( HM) – vyskytují se v nížinách a pahorkatinách, barva tmavohnědé až šedohnědé, jsou humózní 2-3%, pH mírně kyselé, nutno doplňovat vápník,20-30cm
3) Hnědé půdy ( HP )- vyskytují se v nižších až středních polohách popřípadě v horských a podhorských polohách, obsahují humus 2-4%, jsou středně až méně úrodné, obsahují hodně štěrku a kamení, nevhodné pro všechny náročné plodiny
4) Podzoly (P) – vyskytují se v horských a vysokohorských podmínkách jsou kyselé, mají slabou biologickou činnost, pro pěstování plodin jsou málo vhodné až nevhodné.


Druhy půd
Lehké půdy – jsou tvořeny hrubšími částicemi, větší množství pórů /otvorů/, málo kolovodů.
Malá schopnost zadržování vody, vyšší obsah vzduchu ,org. Hmota se lépe rozkládá.
Zpracovávají se dobře za vlhka, za mokra. Nejlépe se v nich pěstují brambory, žito
Těžké půdy – obsahují velké množství jílovitých částic. Málo póru. Málo propouštějí vodu a
vzduch . Mají slabou biologickou činnost. Tyto půdy se obtížně obdělávají. Za sucha se
vytvářejí půdní škraloup,pukají. Za vlhka se lepí. Nejlépe se v nich pěstují pšenice, bob.
Střední půdy – přiměřený obsah hrubších a jemnějších částic. Půdy dobře obdělávatelné.
Vyhovují všem plodinám


Třídění půd podle zrnitosti
Písčitá – převládají ostrá zrna písku, zemina nešpiní prsty. Nedá se utvořit kulička.
Hlinitopísčitá – více písku, málo jemných částic. Podaří se vytvořit kuličku, ale ne váleček
Písčitohlinitá – v zemině cítíme písek a jemné částice. Dá se utvořit krátký váleček, který se
při sklizeni do kroužku rozpadá.
Hlinitá – místo zrn písku, zemina se dobře roztírá. Jde tvořit váleček, který jde těžce stočit do
kroužku.
Jílovitohlinitá – mazlavá zemina,dobře se tvaruje. Jde tvořit dlouhý váleček, který lze stočit
do kroužku.
Jílovitá a jíl – mazlavá zemina bez zrn. Velmi ulpívá na pórech.dá se z ní utvořit dlouhý
váleček s nimž lze pracovat jako s plastelínou.