Náhrada za ztrátu na důchodu náleží: v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v období rozhodném pro vyměření důchodu.
Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu (vdovský nebo sirotčí důchod).
Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého, náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které byl náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku.
- pozůstalí se nemusí krýt s dědici a jejich nárok na důchod není závislý na tom, zda jsou dědici
- rozhoduje tu faktický stav poskytování výživy, nikoli právní povinnost k ní, může jít také jen o doplňkové plnění, ale vždy musí jít o plnění pravidelné
- v žádném s případů se nevyžaduje odkázanost výživou na zemřelého
- nárok má každý pozůstalý samostatně
Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.
Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře.
Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil – nemusí jít o dědice
- patří sem náklady na léčebné pomůcky, dietní stravování, účelná léčiva nehrazená zdravotní pojišťovnou a všechny účelné náklady léčení u osob zdravotně nepojištěných
- náklady léčení přísluší i pokud poškozený na následek úrazu později zemřel
- celková výše nákladů na zřízení pomníku nebo desky je limitována částkou 10 000 Kč, od nich se odečítá pohřebné
Žádné komentáře:
Okomentovat