Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Význam nauky pro výklad obsahu obyčejového práva

hojně informuje o obsahu obyč. práva, jako pramen MP není už tak důležitá - je to horší s vážností s jejím uznáním jako pramenu. Autoři píší obsáhlé knihy o obsahu obyčejového MP, ale kromě toho píší i své názory o jeho budoucím vývoji. Z toho důvodu není možné z díla autora zjistit, zda se jedná výklad obsahu, či je názorem autora, jak by mělo MP vypadat.

Jedná se o díla autorů, kteří získali v oblasti MP vážnosti a autority – poskytují kurzy, kde je obsaženo vše, co je k MP známo; existují velké vědecké mezin. slovníky s výkladem MP. Tento výklad kromě MSD a arbitráží provádí komise OSN pro mezinárodní právo. Tento výklad je nezávazný.

Jediný závazný výklad obyčejového mezinárodního práva obsahují kodifikační úmluvy.

První vznikaly již před 2. sv.v., většina byla kodifikována až po 2. sv.v. – právo moře, konzulární, diplomatické, smluvní, právo sukcese státu do smluv nebo do majetku, odpovědnostní pravidla a pravidla přímého donucení. V některých oblastech se kodifikace připravuje.

Po kodifikaci obyčejového práva platí a je závazná úmluva – a je platné a účinné pro účastníky smlouvy; pro ostatní státy, které nejsou stranami úmluvy, bude platit obyčejové nepsané pravidlo. Pro státy, které podepsaly, pozbývá účinnosti nepsané, ale nikoliv platnosti (je to pro případ, kdyby od úmluvy stát odstoupil).

Ve chvíli, kdy je uzavřena kod. úmluva, pozbyde obyčejové pravidlo pro účastníky účinnosti, ale je nadále platné.

Pokud se jedná o kogentní pravidla, ty nepozbývají ani účinnosti tím, že je uzavřena kodifikační úmluva.

Žádné komentáře:

Okomentovat