Podle Víd. úmluvy se výhradou rozumí jednostranné jakkoliv formulované nebo označené prohlášení učiněné státem při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy, nebo při přístupu k ní.
Smyslem výhrady je to, že stát zamýšlí vyloučit nebo změnit právní účinek urč. ustanovení při jejich použití vůči tomuto státu. Dříve nebyly výhrady uznávané, smlouvy musely být podepsány a uznány v plné formě. V souč. době se uzavírají na půdě organizací mezi mnoha státy a je proto těžké vytvořit komplexní konsensus.
S výhradou není možné uzavřít dvoustrannou smlouvu.
Závazný výklad mezinárodních smluv
- mohou vytvořit samotní tvůrci mez. práva – tj. státy
- judikatura mez. soudů
- mezinárodní arbitráž
- nauka
Žádné komentáře:
Okomentovat