Historický vývoj lázeňství v Evropě
Lidé se zajímaly od pradávna o přírodní prameny. V blízkosti zdrojů, především minerálních a termálních vod ke koupelím a pití, vznikla postupně léčebná místa, také ložiska rašeliny poskytovala materiál pro ohřívané koupele,zábaly-používají revmatici. K založení lázní nestačily pouze přírodní zdroje, ale také léčitel-laik.
Lázně a lázeňství nejsou po světě rozloženy rovnoměrně-nejstarší tradice lázeňství je v Evropě, v Itálii, Čr, Německu, Francii, Španělsku, Polsku a Rusku.
Lázně byli využívány již ve starověkém Egyptě, v antice. S pojmem lázně se setkáváme už v 5. stol. Před n. l. V řeckých městech byly lázně se studenou a teplou vodou, s umyvadly+sprchami. Ve 4. století n. l. měl Řím 11ctery lázně,některá přetrvala až do součastnosti. V lázních se také nacházela místnost se stejnou funkcí jako jsou dnešní sauny-v těchto dobách se lidé koupali v lázních denně-návštěva žádný luxus,vstupné minimální,kromě lázeň.místnost tam byli i knihovny, obrazové galerie, parky,sportoviště
Období středověku lázeňství příliš nenakloněno-zájem poklesl.
V 18. a 19. století vznik mnoho dnešních lázní v Evropě i u nás-k rozvoji přispěl pokrok ve vzdělání+vědě+lepší dopravní možnosti.
V období od druhé poloviny 19. století až do druhé světové války prožívají lázně svůj vrchol=zlaté období.Lázeňství dostupnější,vznik 1.zdravotních pojišťovacích společností-podílejí se na úhradě léčebných výdajů. K lázeňským domů přibývají hotely, penziony. Léčebné metody zdokonalovány,modernizovány
Žádné komentáře:
Okomentovat