1. Soustavy krycích pletiv
Pokrývají povrch rostlinného těla. Jejich úlohou je chránit rostlinu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, zprostředkovat a regulovat výměnu látek.
Prvotní krycí pletiva
• pokožka (epidermis)
-je většinou tvořena jedinou vrstvičkou deskovitě zploštělých a těsně k sobě přiléhajících buněk bez interceluár a chloroplastů
-pokožkové bky nadzemních částí rostlin mají vnější stěny zesílené (někdy inkrustované Sio2) a impregnované kutinem, který pak vytváří souvislou vrstvu – kutikulu
-pokožkové bky společně s kutikulou tvoří dokonalý ochranný obal rosliny, který je nepropustný pro plyny a vodu
-výměnu plynů a par zajišťují průduchy:
-tvořeny dvěmi ledvinovitými svěracími buňkami, které uzavírají průduchovou štěrbinu
-svěrací bky mohou regulovat množství vyměněných plynů či vody tím že zvětšují či zmenšují průduchovou štěrbinu; mají chloroplasty
-nalézají se nad mezibuněčným prostorem – dýchací dutinou
-jsou především na nadzemních částech rostlin (nejvíce na spodní straně listů, u vodních rostlin na svrchní straně)
-podobné průduchům jsou vodní skuliny (hydatody), které vylučují vodu či vodní roztoky v podobě kapek; jsou na špičce zubů listů => rosa
-u většiny vyšších rostlin nalezneme na povrchu pokožky chlupy (trichomy)
-* jako výrůstky některých buněk pokožky
-jsou jednobuněčné či vícebuněčné, jednoduché či vidličnaté
-na semenech bavlníku jsou jednoduché dlouhé chlupy, které se spřádají na tkaninu
-složitější vychlípeniny, na jejichž stavbě se kromě pokožky podílejí i podpokožka a cévní svazky = emergence, a společně s chlupy = blastemy
• krycí chlupy
-chrání rostlinu před nadměrným přehříváním, přechlazováním, ztrátě vody
-ostnaté nebo háčkovité chrání před okusem, napomáhají šíření semen
• žlaznaté
-většinou složitější mnohobuněčné, se živým obsahem
-obsahují různé organické a anorganické látky (tentakule jsou zvl. typem žlaznatých chlupů, mají je masožravé rostliny, jsou v nich enzymy, které napomáhají rozkladu kořisti)
• žahavé
-jednobuněčné a křehké => po odlomení špičky vnikne do poranění látka, která způsobuje pálení a svědění
• pokožka kořenů (rhizodermis)
-je bez průduchů a kutikuly
-z pokožkových buněk se v určité vzdálenosti od vzrostného vrcholu začínají vychlipovat kořenové vlásky (rhiziny):
-mají za úkol přijímat vodu a v ní rozpuštěné látky => chlupy nasávací, absorpční
-mnohonásobně zvětšují povrch kořene
-fungují 10-20 dní, pak odumírají
-soustava kořenových vlásků = kořenové vlášení
Druhotné krycí pletivo (periderm)
-soubor suberodermu, felogenu a felodermu
-* činností druhotného dělivého pletiva – felogénu; * u vytrvalých rostlin na orgánech přetrvávajících nepříznivé období
-felogén je tvořen souvislou vrstvou meristematických buněk; na vnější straně odděluje vrstvy korkových buněk vyplněných vzduchem (suberoderm); směrem dovnitř odděluje několik málo vrstev parenchymatických buněk s množstvím chlorofylu = zelená kůra (feloderm)
!!!Feloderm je u některých dřevin v činnosti trvale, takže korkové vrstvy plynule přibývají a kůra stromů zůstává hladká (buk). U jiných se po určitém období činnost felogenu zastavuje a pod ním se zakládá nový felogen. Nově * vrstvy felodermu zabraňují přístupu živin do starého felodermu, ten odumírá a s rostoucím objemem kmene se trhá. Tím * rozpraskaná kůra – borka (rhytidoma)
-jsou tam i dýchací otvory – čočinky (lenticely) => vyplněny kulatými bkami, které k sobě volně přiléhají; před začátkem zimy se uzavírají vrstvou korku, na jaře opět otevírají
Žádné komentáře:
Okomentovat