- je vnitřní částí květního obalu
- bývá zpravidla větší a nápadně zbarvená, především u rostlin opylovaných hmyzem
- jejich barva může být různá (černé květy neexistují)
- korunní lístky mohou být srostlé nebo volné
- u větrosnubných rostlin mohou být zakrnělé, zcela chybět
- podle tvaru srostlé koruny rozlišujeme korunu zvonkovitou, trubkovitou, nálevkovitou…
- korunní lístky po opylení obvykle brzy opadávají nebo usychají
- koruna má význam zejména pro rostliny opylované hlavně hmyzem, neboť je láká barvou a často i vůní
- na korunních lístcích nebo v jejich blízkosti bývají umístěna nektaria, která vylučují v době květu cukerný roztok - nektar
- nektarem se většinou opylovači živí – včely část přetvářejí v med
- žlaznaté výběžky pokožkových buněk v různé části květu
Souměrnost květů
Květní vzorec
- vyjadřuje pomocí mezinárodních značek pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání květních orgánů
- písmena ve vzorci odpovídají prvním písmenům latinského označení květní části a čísla udávají jejich počet
- někdy se udávají počty částí v jednotlivých kruzích spojené znaménkem +
- srůst orgánů jednoho kruhu (např. korunních lístků) se značí uzavřením čísla do kulaté závorky
- bočný srůst orgánů různých kruhů se značí hranatou závorkou (prvosenka)
- vodorovná čárka pod počtem pestíků značí semeník svrchní, nad číslem semeník spodní
pořadí zapisovaných údajů je ustálené: pohlavnost – souměrnost – kalich K – koruna C nebo okvětí P – soubor tyčinek A – soubor pestíků G
Žádné komentáře:
Okomentovat