– vykonávají živé i odumřelé části rostlin, jsou založeny na fyzikálních principech
– hygroskopické pohyby: způsobeny pnutím, které vzniká na základě rozdílů v rychlosti bobtnání a propustnosti buněčných stěn pro vodu vně a na vnitřní straně pohybujícího se orgánu. Např. otevírání a zavírání šišek jehličnanů, spirálovité skrucování vysychajících chlopní zralých lusků vlčího bobu.
– kohezní pohyby: jsou založeny na přilnavosti molekul vody k vnitřní straně buněčné stěny. Např. otevírání zralých výtrusnic kapradin a prašníky semenných rostlin.
– explozivní pohyby: vznikají díky rozdílnému napětí, které se vytváří buď mezi silně nabobtnalými a nenabobtnalými pletivy nebo prudkým vyrovnáním turgoru v živých pletivech. Např. zralé tobolky netýkavky vymrští semena do okolí vlivem svinutí chlopní nebo vystřelování výtrusů vřeckovýtrusých hub.
Žádné komentáře:
Okomentovat