14a. Pre-press. Příjem zakázky – výrobní sáček, možnosti tiskárny, příprava zakázky, návrh, náčrt, maketa, rukopis; předlohy – druhy, vlastnosti, požadavky, dodávky, korektury. Vysvětlete rozdíl při zpracování zakázky způsobem CTF a CTP; jaké jsou možné výstupy z DTP studia; využití světlocitlivých vrstev (film, tisková deska), vznik latentního obrazu.
Zjednodušeně řečeno, zákazník přinese zakázku do zakázkové kanceláře, kde se vytvoří objednávka, udělá se předběžná realizace zakázky (kalkulace). Podle charkteru výrobku se určí vhodná tisková technika a určí se pracovní postup. Po té se sepíše hospodařská smlouva a vytvoří se výrobní dokumentace. V dnešní době se používají různé datové systémy, které jsou takřka dokonalé a šetří čas, pokud fungují správně. Nevýhodou těchto sytémů je neschopnost přenášet hmotné výrobní podklady. Přenos těchto informací a podkladů zajišťuje tzv. výrobní sáček. Obsahuje přesný popis zakázky, technologické listy pro jednotlivá střediska a vzorky důležitých podkladů a materiálů jako jsou výrobní podklady dodané od zákazníka, korektní výtisky nebo jejich digitální náhledy, korekturní a schválené výtisky ostatních částí budoucí tiskovint, imprimatury a u tisku publikací musí sáček obsahovat vzorové knižní desky a knihařskou maketu, důležité jsou také fyzické vzorky potahových materiálů, kapitálku, záložek, stužek atd.
Každý pracovník zakázkové kanceláře, který přijímá zakázky do výroby, zná možnosti tiskárny, ve které pracuje. Je dokonale seznámen se všemi výrobními a technickými parametry zařízení na nichž se bude zakázka realizovat. (min., max. zpracovatelný formát, plošná hmotnost potisk. papíru, počet složek v publikaci, barevnost, požadavky na DZ).
Po technické přípravě následuje předtisková příprava zakázky. Předtiskovou přípravu můžeme definovat jako přípravu dat pro tisková média i jednotlivé operace. Podle předlohy od zákazníka se zhotovuje náčrt nebo-li skica, je to především zobrazení textu a obrazu v daném formátu tiskoviny, určuje hrubou kompozici dané tiskoviny, ve které není nutné zohledňovat přesný formát tiskoviny, ale je nutné udržovat poměr jednotlivých starn formátu. Podle náčrtu se zhotovuje grafický návrh pro schválení zákazníkem. Grafický návrh je přesné propracování náčrtu v celkové úpravě tak jak bude tiskovina vysazena a vytištěna. Podle návrhu se zhotovuje maketa. Maketou rozumíme model tiskoviny zhotovený tak aby umožnil posoudit vzhled i rozměr budoucího výrobku a zpracovat technologické postupy výroby a také určit spotřebu přímých základních materiálů a vypočítat výrobní náklady včetně předkalkulace.
V praxi rozlišujeme několik druhů maket:
1.upravovatelská maketa – grafik knihy zpracuje maketu tak, že přesně přepočítá text podle navrhovaného typu písma pro každou jednotlivou stranu a určí umístění ilustrací a ostatních náležitostí ještě před zahájením výroby. Jedná se o úplný výtvarný model knihy
2.rukopisná maketa – imprimovaný rukopis, který má sloužit při sazbě jako předloha a je psán strojem
3.reprodukční maketa – jedná se o model složený ze stránek nebo dvojstránek v obrazy předloh v měřítku 1:1 zakreslenými nebo vlepenými do zrcadla sazby
4.kontrolní maketa – slouží ke korekturnímu posouzení celých tisk. archů.Zhotovuje se z kopie celých tisk. archů – jedná se kompletní text a ilustrace. Kopie montáží se složí na konečný formát a kontroluje se správnost vyřazení, umístění ilustrací a popisků a to vše ještě před zhotovením tisk. formy.
knihařská maketa – model knihy zhotovený z nepotištěného papíru , který je identický s papírem, který bude použit při finálním tisku knihy. Jednotlivé složky musí být poskládány na stanovený počet lomů snesený do knižního kompletu a zavěšený do knižních desek.
Pro tyto operace je důležitá obrazová a textová předloha.
Textové předlohy-rukopisy je možné odevzdat ve dvou formách:
Analogový – psané rukou, psacím strojem nebo tištěné. Analogové rukopisy se píší ob řádek na formát A4 pouze po jedné straně papíru, přičemž se do tiskárny dodává originál. Každý list rukopisu musí obsahovat 30 řádků po 60 úhozech včetně mezer. Jednotlivé listy se pořadově číslují v pravém horním rohu.
Na záznamových mediích – v elektronické podobě, na CD, flash disku, zaslány e-mailem.
Rukopisy se předkládají úplné, se všemi přílohami i s předlohami pro reprodukci a uvedením rozměrů. Rukopisy publikací musí obsahovat kompletní vstupní stránky i závěrečnou část.
K rukopisu se přikládá seznam zvláštních cizích znaků a písmen, matematických značek a fonetických znaků.
Obrazové předlohy pro reprodukci dělíme:
1.Podle tónových hodnot
pérové
tónové
2.Podle barevnosti
jednobarevné
vícebarevné
3.Podle podložky
odrazové
průsvitné
4.Podle charakteru záznamu předlohy
analogové
digitální
Pérová předloha – Čárový, plošný obraz nebo text, který se skládá z jednotlivých čar, Taková kresba je tvořena jedním tonem (stejným odstínem) plně kryté barvy (100% hodnota), většinou se jedná o text.
Tónová předloha – Skládá se z tonů určité barvy, různé velikost. Jsou to přechody mezi jednotlivými barvami např. kresba tužkou. U pérovky je hodnota 0 % a 100 % krytí, u tónové je řada tónů od 1-100 %.
Odrazová předloha – Její obraz je na odrazové podložce : papír, fotopapír, karton, lepenka a textil, vše co může paprsek odrážet.
Průsvitná předloha – Kresba na průsvitné nebo-li transparentní podložce např. film, folie, sklo.
Požadavky na kvalitu předloh:
čistá a nepoškozená
bez rámů a paspart (vyjímka 3D)
povrch nesmí být lepkavý
není žádoucí vysoký lesk, zvláště u vícebarevných předloh
pro skenování na rotačním skeneru musí být předloha pružná a ohebná
zadní strana předlohy nesmí působit rušivě
zásahy do předlohy jsou možné jen se souhlasem zákazníka
předlohy musí osahovat údaje, které se k ní bezprostředně vztahují
u fotografií a diapozitivů se předloha opatřuje průhledným přebalem, který jí chrání před mechanickým poškozením, zde lze vyznačit tvar, rozměr, výřez umístění textu
na údajový list se píší informace o zpracování
rozměry se udávají m milimetrech popř. typografických mírách
reprodukce na spadání musí být o 5mm větší (ořez)
předloha se musí po ukončení reprodukce vrátit zákazníkovi kompletní a nepoškozená
Příprava předloh pro reprodukci – všechny předlohy je nutné označit pro další zpracování. Rozměry v mm se značena zadní stranu předlohy nebo na přilepený papírek s poznámkami. Rozměry se udávají v pořadí: šířka, výška, a požadované rozměry předlohy. Ve většině případů je nutné vstupní obrazovou předlohu zmenšit, zvětšit, stanovit výřez.U předloh na spadání se uvádí v rozměrech před ořezem.
Korektury – vyznačují se na korekturním výtisku sdostatečně velkými prázdnými okraji pro opravy. Chyby se vyznačují na pravý okraj korekturního otisku, při sazbě širší na tu stranu, která je blíže k chybě, při sazbě vícesloupcové tvoří pravou polovinu dva nebo tři sloupce a zbývající sloupce tvoří polovinu levou.
Z praktických důvodů je vhodné dodržet následující pořadí korektur:
1.domácí korektura
2.autorská korektura
3.imprimatur
4.revize
Domácí korektura – je realizovaná v tiskárně korektorem na kvalitním výtisku z laserové tiskárny. V tiskárně opravená sazba předložená ke korektuře autorovi vydavateli se nazývá autorská korektura
Imprimatur – je schválení korektury k tisku objednavatelem z důvodu případných reklamací.Stvrzení podpisem na každé straně korekturního výtisku.
Revize – se uplatňuje ve všech provozech ještě po korekturách při sazbě rozsáhlých prací. Je to poslední kontrola buď již z osvitových stran, archové montáže, nebo výtisku ze stroje.
Vyznačování korektur se provádí černým, modrým nebo zeleným inkoustem (nikdy ne červeným) pomocí korekturních značek.
Rozdíl zpracování mezi CTP a CTF – v obou případech je k počítači připojena osvitová jednotka. Rozdíl mezi těmito dvěma technologiemi je v tom, že u CTF jsou výsledným meziproduktem filmové výtažky (stránky, archy),které se pak ještě musí osvítit na tiskovou desku. Kdežto u CTP jsou výstupem jednotlivé tiskové desky pro každou barvu zvlášť, tím pádem nám odpadá jeden krok.
Možné výstupy z DTP studia:
1. digitální
web
prezentace
tisk
2. filmy
stránky
archy (CTF)
3. tisková forma (CTP)
4. hotová tiskovina
Světlocitlivávrstva je vrstva chemického materiálu nanesená z jedné strany průhledné podložky. Jejím osvícením a následným chemickým zpracováním vznikají litografie. Pro různé tiskovétechnologie je důležité, aby byla tato vrstva nanesena na správné(hornínebo dolní) straně podložky. Pro ofsetový tisk se tato vrstva nanášína dolní stranu litografie. Jestliže tuto litografii položíte světlocitlivou vrstvou nahoru, grafika bude zrcadlově obrácena (text neníčitelný, neboťjde z pravéstrany na levou) -litografie je zhotovena tzv. nečitelnévrstvy. Používá se např. I u sítotisku, kde se nanáší na síto.
Základem fotofilmů je světlocitlivá vrstva, tvořená želatinou, ve které jsou těžko rozpustné halogenidy stříbrné. V krystalu bromidu stříbrného je okolo každého kationtu Ag +1 šest aniontů Br.-1 a okolo každého aniontu Br.-1 – šest kationtů Ag+1 . Pokud jsou všechna místa v krystalové mřížce zaplněna, jsou náboje vyrovnány. Je – li však některá poloha neobsazená nebo obsazená cizím iontem, např. S.-2 , vzniká tzv. mřížková porucha. Taková místa mají zásadní vliv na citlivost fotografického materiálu.
Vznik latentního obrazu je jedním z kroků fotografické chemie. Vznik latentního obrazu probíhá ve dvou fázích a to jako primární elektronový proces spojený s fotovodivostí a sekundární iontový proces, u kterého probíhá posun mezimřížkových iontů stříbra Ag. Halogenidy stříbra jsou aktivní složkou citlivé vrstvy. Velkou roli na vznik latentního obrazu mají nečistoty, které tvoří tzv. poruchová místa krystalické mřížky AgBr. Fotony světla uvolňují z bromidových iontů elektrony a ty jsou polapeny centry citlivosti, tím se centra nabíjejí záporně a neutralizují mezimřížkové ionty stříbra, tím vzniknou atomy Ag. Postupně se centra zvětšují a tak se vytváří zárodky vyvolávatelnosti tzv. latentní obraz.
Žádné komentáře:
Okomentovat