počátkem 90. let – úprava poměru MP a VP – úst. z. 23/1991, kterým se uvozuje Listina -
- § 2 – speciální recepční klauzule – Mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách ČSFR schválené, ratifikované a vyhlášené jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem
byla to recepční norma ústavní povahy, zavádějící inkorporaci mezinárodních smluv o LP
smlouvy o LP – zacházení na úrovni ústavního zákona
změna politiky vůči mezinárodním soudům a parajudiciálním orgánům v oblasti ochrany LP (přijetí kompetence Evropského soudu pro lidská práva)
zrod zvláštní kategorie smluv o LP vyvolal řadu nechtěných ústavních problémů a nejasností
úprava v ústavě ČR z r. 1992
neobsahovala pravidlo, které by upravilo poměr MP a VP v celé jeho šíři
nezaujala postoj k obecnému (obyčejovému) MP
určila pouze vztah k mezinárodním smlouvám o LP, ale ne k smlouvám ostatním
chybělo ustanovení, které by umožnilo převést některá svrchovaná práva ČR na MO (EU)
ústava neobsahovala generální recepční normu vymezující poměr MP a VP, vyjadřovala se pouze k mezinárodním smlouvám – kompetenčně (dělba kompetencí mezi Parlament, prezidenta a ÚS) a z hlediska vnitrostátních účinků některých smluv
článek 10 Ú stanovil, že ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o LP a ZS, jimiž je ČR vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem – speciální recepční norma – monistická povaha, ale parciální působnost – argumentace a contrario - nevztahuje se na ostatní kategorie smluv, dílčí monistické pravidlo v čl. 10 tedy spíše potvrzuje kontinuitu dualistického přístupu Ústavy k MP – nesystémové prolnutí obou prvků
aplikace oslabila postavení mezinárodních smluv o LP přednostní aplikací Listiny
problémem byly také smlouvy smíšené, které nešlo kvalifikovat čistě jako LP
nejasné také postavení bilaterálních smluv
k přijetí, ale i novelám LP smluv potřeba kvalifikovaná většina
dalším problémem smluv přijatých dříve něž byla tato kvalifikace zavedena – řešeno aplikací obecnými soudy a ÚS
současný stav
úst. zákon 395/2001 – euronovela
ústavní recepce základní zásady MP o poctivém plnění mezinárodně právních závazků (nový čl. 1 odst. 2 Ú – ČR dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z MP
povinnost Parlamentu nepřijímat zákony znemožňující dodržet závazky z MP (kromě smluv i obyčeje)
výrazné posílení monistického přístupu Ústavy k mezinárodním smlouvám (čl 10, 49, 95 odst. 1 Ú)
součástí právního řádu ČR všechny smlouvy, k nimž dal Parlament souhlas (čl. 10)
výčet kategorii těchto smluv v čl. 49 Ú rozšířen – kromě pol. a hosp. smluv všeobecné povahy, také nově smlouvy spojenecké, mírové, smlouvy z kterých vzniká členství ČR v MO, smlouvy upravující práva a povinnosti osob, a smlouvy o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu
zrušení zvláštní kategorie mezinárodních smluv o LP a ZS
upuštěno od rozlišení smluv o LP jako zvláštní kategorie – spadají pod smlouvy upravující práva a povinnosti osob
integrační klauzule (čl. 10a Ústavy)
vytvoření základního ústavněprávní východiska pro vstup do EU
umožňuje přenést pravomoci orgánů ČR na MO – širší pojetí integrační klauzule než např. Slovensko
čl. 10a a 10 Ú rozdílné účely – 10a – kompetenční povaha, zakotvuje oprávnění příslušných orgánů převést mez. smlouvou některé pravomoci na MO, čl. 10 naopak stanoví okruh mez. smluv určených k inkorporaci do VP a jejich postavení ve vnitrostátním právním řádu
článek 10a vyžaduje pro přijetí smlouvy kvalifikovanou většinu (3/5), tyto smlouvy jsou podmnožinou mez. smluv podle čl. 10 Ú – také součást právního řádu, tyto smlouvy mají aplikační přednost před ústavním zákonem – materiální součást ústavního pořádku
čl. 87 odst. 2 - zavádí preventivní kontrolu ústavnosti ÚS u některých mez. smluv uvedených v čl. 49 a 10a, neprovádí se ale automaticky – návrh ÚS může podat 41 poslanců, 17 senátorů a nebo prezident
aby byla smlouva aplikovatelná, musí být self-executing (přímo vykonatelná)
smlouvy podle čl. 10 – podmíněná aplikační přednost – pouze pokud dojde k rozporu se zákonem, jinak se použije zákon
Žádné komentáře:
Okomentovat