základní pravidla – kodifikována: Vídeňská úmluva o smluvním právu (1969), Vídeňská úmluva o smluvním právu MO (1986)
MS - dohoda mezi státy nebo MO, kterou se zakládají, mění nebo ruší jejich vzájemná práva a závazky dle MP
uzavírané mezi státy, případně mezi MO a jinými polosuverenními jednotkami (povstalci)
označení - dvoustranné nejčastěji: dohoda, protokol, úmluva nebo ujednání; mnohostranné: úmluva, smlouva, dohoda, protokol, ujednání, deklarace, ústava nebo statut – název sám o sobě nemá právní význam
nejčastější způsob spolupráce mezi v státy - politická, bezpečnostní, ekonomická, obchodní, technická, sociální, kulturní, humanitární a právní oblast
smluvní právo – převážně technické a procedurální povahy, patří k nejdůležitějším odvětvím MP
druhy smluv
forma smluv
- písemné a ústní – většinou písemně – zachytí věrně, přesně a jasně souhlasnou vůli být vázán textem, ústní forma – problém budoucích sporů o obsahu
- veřejné a tajné (případně veřejné smlouvy a tajné dodatky) – rozhodující, aby nebyly namířeny proti třetím státům, omezení – povinnost registrace smluv v sekretariátu OSN
- uzavřené v plné (orgán zmocněný ústavou – autentifikace – text za věrný výsledek jednání a ratifikace nebo přijetí, přistoupení, konfirmace – vůle být vázán a zjednodušené formě – jiné orgány (ministr zahraničí), závaznost na základě několika právních dokumentů (výměna nót, výměna dopisů, na sebe navazující deklarace)
- prezidentské (závažné otázky, vyžadují ratifikaci prezidentem, často předchází schválení souhlas parlamentu), vládní (stačí, aby druhá strana byla informována o tom, že vláda vyslovila souhlas být vázána – konfirmace) a rezortní dohody (právním základem většinou předchozí rámcová M smlouva v plné formě, řešení konkrétní administrativní otázky – konfirmace ministrem)
počet smluvních stran
- dvoustranné (bilaterální), vícestranné (plurilaterární), mnohostranné (multilaterární)
- oblastní (regionální) nebo univerzální
- zda mohou přistupovat další státy: otevřené (mohou, typicky univerzální), polootevřené (vázáno na určité podmínky – souhlas členů OSN), zavřené (ne, typicky dvoustranné smlouvy)
obsah smlouvy
- smlouvy politické (bezpečnostní, mírové spolupráce, přátelské vztahy – kolektivní bezpečnost, společná obrana, spojenectví, ….) a hospodářské (M obchodní, hospodářská, vědecká, technická, sociální, humanitární, kulturní spolupráce – smlouvy obchodu a plavbě, celní dohody...)
- smlouvy rovné (práva a povinnosti jedné strany odpovídají rovnocenná – ne nutně totožná – práva a povinnosti druhé strany) a nerovné (nepoměr – v rozporu se zásadou svrchované rovností států)
- právotvorné (obsahují obecné právní normy – tvoří objektivní právo) a kontraktuální (smluvní strany si dohodly vzájemná práva a povinnosti – typicky o vzájemné pomoci, o neutralitě, o půjčce…) – mnohé mají smíšenou povahu
- smlouvy s jednorázovým (splněny jednorázovým aktem) a opakujícím se plněním
- mírové (za války většinou suspendovány) a válečné
doba trvání smlouvy
- krátkodobé (1-5 let) a dlouhodobé (10-20 let), důležité politické a bezpečnostní smlouvy a statuty MO – časově neomezené
- preliminární (vztahy mezi smluvními stranami upravuje předběžně a prozatímně) a definitivní (nahrazuje preliminární smlouvu)
registrace a publikace smluv
od počátku 20.st. – stoupl prudce počet MS - přístup veřejnosti k nim značně obtížný – SN snaha odstranit: dle Paktu SN – uzavřené MS mají být co nejdříve jejím sekretariátem uveřejněny a zaznamenány – do té doby nebude platné – sbírka „SN, Sbírka smluv“
OSN – registruje a publikuje MS členských států – povinnost je registrovat u sekretariátu OSN – sbírka „OSN, Sbírka smluv“ - sankcí pouze nemožnost se dovolávat smlouvy v případě sporu
státy samy – publikují MS jejichž jsou stranami – vnitřní potřeba (státní orgány a obyvatelstvo), mezinárodní (ostatní státy)
uzavírání MS
MS – závazná až po provedení řady na sebe navazujících právních aktů
sjednávat - vést jednání o uzavření MS, formulovat obsah, ověřit text
schválení – z hlediska VP nezbytné, aby mohla být provedena ratifikace
ratifikovat - v plné a slavnostní formě dát definitivní souhlas k platnosti smlouvy dříve sjednané a podepsané – stejné účinky: schválení, přijetí a přistoupení
příprava textu smlouvy – vzniká vyjednáváním mezi smluvních stran – rozdílné u mnohostranné (sjednávány na M konferenci) a dvoustranných (zpravidla diplomatickou cestou, v závěrečném stadiu – osobní setkání kompetentních orgánů nebo plnomocníků a text je definitivně dohodnut)
jazyk smlouvy – zcela na vůli stran – u dvoustranných smluv – v obou – oba autentické – - pokud patří k rozdílným jazykovým skupinám, pak ještě v třetím (světovém)
mnohostranné – ve 2 nebo více světových jazycích, sama smlouva stanoví, které jsou autentické (ostatní pak oficiální překlady)
jednotlivé části smlouvy
preambule: výčet smluvních stran, účel smlouvy, jména plnomocníků, formálně stejně platná jako ostatní části – může mít význam pro interpretaci a aplikaci
vlastní text – meritorní obsah smlouvy (práva a povinnosti)
závěrečná část (protokolární články) – podmínky právního života smlouvy (doba, způsob prodloužení, podmínky výpovědi, možnost výhrad, označení autentického textu, eventuálně způsob urovnání sporů)
na konci bývá uvedeno datum, místo, podpisy plnomocníků - pořadí podpisů – 2 smluvní strany – alternát, mnohostranné podle abecedního prostředí názvů států
přílohy – právní povaha záleží na dohodě smluvních stran
schválení textu smlouvy
úspěšné jednání zakončeno schválením textu smlouvy
fixuje formu a obsah smlouvy bez jakýchkoliv právních důsledků pro závaznost (zpravidla potřeba podpis a ratifikace)
u dvoustranných a vícestranných smluv – jednomyslný souhlas, u mnohostranných – většina (2/3) – nesouhlasící menšina nemůže bránit většině, neplatí u smluv politických, bezpečnostních a odzbrojovacích (konsensus)
ověření textu smlouvy (autentifikace)
text smlouvy se stává definitivním a původním, strany ho uznaly za správný a neměnný a oficiální
rozdíl mezi autentifikací a pouhým schválením – text pouze schválenný může být měněn
- podpisem – může mít i další funkce (projev vůle státu být vázán)
- podpisem ad referendum – podmíněný pozdějším schválením příslušným orgánem jednajícího státu (pak nabude význam plného podpisu ex tunc)
- parafováním – předběžný podpis (iniciály) – celé smlouvy nebo jen části (např. je-li nutné jednání přerušit)
souhlas jednajících stran být vázán smlouvou
ke vstoupení v platnost - projev souhlasu obou nebo určitého počtu stran
samotným projevem definitivního souhlasu – nemožnost činů směřujících ke zmaření předmětu a účely smlouvy
- podpis – vždy funkce autentifikace, někdy navíc i vůle být vázán
- ratifikace – slavnostní potvrzení MS, dříve nezbytná, dnes závisí na vůli stran, státy vyžadují většinou s ohledem na své ústavy, většinou hlava státu, většinou ne u smluv ve zjednodušené formě
- přistoupení (akcese, adheze) – definitivní přijetí závaznosti státem, který se na vypracování smlouvy neúčastnil a ani smlouvu nepodepsal; akcese – přijímá všechna práva a povinnosti, adheze – jen některé části smlouvy nebo jen zásady (adheze je akcese s výhradou)
možné jen u smluv otevřených – dán souhlas ostatních států
provádí se stejným způsobem jako ratifikace
- přijetí (akceptace) – zjednodušená forma ratifikace nebo přistoupení – z hlediska MP rozdíl jen terminologický, z hlediska VP je významný – pouhé přijetí nemusí vyjadřovat splněné podmínky schválené parlamentem
- (aprobace, konfirmace) – zjednodušená forma ratifikace, podepsaná smlouva vyžaduje pozdější schválení, nejčastěji se používá k vyjádření souhlasu státu být vázán smlouvou u vládních nebo rezortních smluv
- M akt vstupu MS v platnost
závazný projev vůle státu přijmout pro sebe platnost MS (ratifikace, přistoupení, přijetí nebo schválení) – příslušné listiny se vzájemně vymění nebo uloží u depozitáře
jednostranný akt, který provádějí státy nezávisle na sobě
- výměna a uložení ratifikačních listin – u dvoustranných – výměna – na území kde smlouva nebyla sepsána
depozitář – pověřen chránit originál smlouvy a konat různé úkony pro právní život smlouvy musí jednat nestranně, jeden nebo více států nebo MO
funkce: chránit původní text, vydávat ověřené opisy, přijímat akty týkající se smluv a informovat o nich smluvní strany, zkoumat formu uložených aktů, registrovat smlouvu u sekretariátu OSN, oprava chyb
počátek platnosti MS
je na vůli stran (projevené ve smlouvě nebo mimo ni) – pokud není takové ustanovení pak pokud byl souhlas vyjádřen všemi smluvními stranami
vzácně – suspenzivní podmínka
prozatímní provádění – než definitivně přijata (třeba jen některé části)
výjimečně může působit i zpětně (retroaktivně) – pouze na základě výslovného souhlasu smluvních stran
Žádné komentáře:
Okomentovat