CÍLE A NÁSTROJE CENTRÁLNÍ BANKY
- prostřednictvím měnové politiky zajistit stabilitu měny
- odtržení peněz od zlata = demonetizace zlata = vstupuje do popředí činnosti centrálních bank
stabilita vnitřní = stabilita vnitřní cenové hladiny
stabilita inflace na minimální úrovni
vnější = stabilita devizového kurzu
+ i z hlediska legislativy
- dle Evropské unie je nutnou usměrnit = měnovou politiku a centrální banku
- hlavním cílem je cenová stabilita – nutno zmínit v ústavě = zúžení hlavního cíle centrální banky
- historické cíle = režimy měnové politiky
Měnové režimy – co se cíluje (sleduje), aby byla dosažena stabilizace:
1) cílování devizového kurzu
2) cílování peněžní zásoby
3) implicitní cílování = není přesně určeno
4) implicitní inflace
Hierarchie cílů – je různá
• ;měnová stabilita = hlavní cíl
• další růst peněžní zásoby
• operativní př. měnová báze = součet oběživa a volných zdrojů v clearingu
• operativní př. úroková báze
1) Cílování devizového kurzu
- zakotvená pevná veličina
- používá se u slabších zemí
- cílování na př. vazbu – dolar…..cizí měna = částečné vzdání se vlastní měnové politiky
- není znakem ekonomické zaostalosti
- tento režim byl u nás za Rakouska Uherska = cílování k kurzu
- dnes toto existuje u bývalých socialistických východoevropských zemích = většinou nemají volně směnitelnou měnu
- nerovnováha projevena do inflace
- cílování na stabilní zemi
2) Cílování peněžní zásoby
- oblíbená měnová politika
- většina zemí – hlavní reprezentant je německá Bundesbank
- kvantitativní funkce směny = stabilní měna
- toto bylo použito i v USA
- udržení rychlosti přírůstku peněz působí na měnovou stabilitu
- zvýšení množství peněz vede ke zvýšení inflace a následně k nestabilitě
3) Implicitní cílování
- není pevně stanoven cíl
- žádné přesné cíle
- příkladem je USA = federální rezervní systém = FED
4) Implicitní inflace
- strategický cíl = minimalizace inflace př.
- cíl = ukazatel maximálního růstu
- Kanada, Austrálie, Švédsko, Nový Zéland
- inflace – ukazatel hlavní = spotřebitelská cena – meziroční inflace spotřebitelských cen
- lze ovlivňovat jen některé ceny – ne všechny najednou
- málo přehledné pro veřejnost
- ukazatel čisté inflace = bez ukazatele matoucích komodit (to co centrální banka nemůže ovlivnit)
- někde do ukazatelů neřadí zboží ovlivňované mimo stát – př. potraviny
- vývoj cen = multiplikátor hrubého domácího produktu - celkově lepší ukazatel
MIX 1 – 4
- měnová politika stávající centrální evropské banky
- většina centrálních bank používala 3 způsoby a Bundesbanka 2 metody
- dva trendy:
dnes cíluje inflaci a peněžní zásoby v určitém rozpětí dle důležitosti
V České republice (od 90. let):
- měnová stabilita - jako priorita cenová stabilita byla neproveditelná
- existoval jiný daňový systém
- zavádění DPH
- jiná cenová politika = podniky platí více než lidi
- maloodběratel má ceny nižší
* nutná změna:
- přepočítaný objem spotřeby = zahraničí – maloodběratel dražší než velkoodběratel
- dnes se zavádí – zpracování deformace ze socialismu
- devizový kurz se stal v 90. letech „cenovou kotvou“
- fixní kurz k měnám – dříve k 5-ti měnám, dnes pouze k německé marce a dolaru
- kurzový podíl – 65% marka, 35% dolar = dle obratu realizovaného ve vzájemném obchodě
- každý den v 11:00 je zjištěn kurz ve Frakfurtu – propočítáváno – centrální banka měla pravomoc odchýlení o +/- 0,5% = devizová parita – odchylka – sbírání stavu pohledávek dle převýšení poptávky a nabídky + odchylka
- stav narušen: říjen 1995 – volná směnitelnost Kč
cenová deregulace a změny – nižší inflace ve světě než u nás = znehodnocování měny - byly vyšší úrokové měny = přitahovalo to cizince = zvyšuje-li se kurz měny nastává posílení této měny
útok na českou korunu ze zahraničí – spekulace – květen 1997 = následovala intervence centrální banky, neúspěšné intervence, proto následovalo:
- zrušení devizového fixingu = cenová devizová kotva
- zaveden devizový floating (27.května 1997)
- centrální banka nepropočítává vyhlášení kurz = obraz cen na trhu, banka monitoruje obchodování velkých obchodníků - bank a dle toho vyhlašuje pro další den kurz
- od příštího roku budou existovat dva kurzy
• pro účetnictví (vyhlašovaný kurz)
• pro obchodování se svými klienty
- v letech 1991 – 1997 uplatňovala centrální banka metody 1) a 2) zároveň = MIX = politika divizového fixingu a peněžní zásoba
- v roce 1997 zavedla devizový floating = realizace metody 2)
- prosinec 1997 připojila metodu 4) – dříve cílování čisté inflace – dnes cílování celkové inflace
- v roce 2005 by se inflace měla pohybovat v rozsahu 2-4%, EU banka 0-2%
- cenové deregulace jsou z větší části provedeny
- vstupem do EU dojde ke skoku cen ??? - rozpory v názorech: rozdíl cen u obchodovatelných a neobchodovatelných zboží a služeb => v obchodní sumě už teď je na úrovni EU, máme nižší úroveň mezd než v EU => mzdový náklad je tedy nižší => pokud stoupnou ceny pak stoupne i produktivita práce, v jednotkových cenách by to nemělo mít dopad, v neobchodvatelných cenách existují rozdíly mezi ČR a EU už dlouho dobu => očekává se že neobchodovatelné ceny zůstanou na nižší úrovni i po vstupu do EU, neznámá též je úroveň cen za potraviny = vše se bude odvíjet od zemědělských dotací v EU
NÁSTROJE CENTRÁLNÍ BANKY
přímé (administrativní) = zadávají se př. stanovování litmitně
př. minimální limit sazeb úroků z vkladů atd.
= ponechávají se pro oblasti krizového řízení
= působení na množství peněz v ekonomice
1) diskontní politika (úroková)
2) politika povinných minimálních rezerv
3) operace na volném trhu
4) pravidla obezřetného podnikání
5) ostatní
+ důležitá je komunikace účastníků trhu, hlavně osobní kontakt
1. Diskontní politika
- správněji úroková
- pomocí úrokové sazby ovlivňuje centrální banka peněžní tok = zde funguje svými nástroji – rámuje trh
- existují tři základní sazby:
nejnižší hranice repo-sazba nejvyšší hranice
diskontní sazba lombardní sazba
Diskontní sazba
- vyhlašuje
- sazba za kterou prováděla reeskont směnek, zkrachovalo v roce 1997 - dnes se používají repo-obchody
- byla vyhlašovaná, ale neměla za sebou reálnou změnu – signalizační funkci
- dnes za ní centrální banka provádí obchody s depozitní fasilitou = minimální hodnota – 15 minut před účetní závěrku lze investovat přebytek = uložení minimálně 300 mil. Kč
Lombardní sazba
- nejvyšší sazba
- za ní je poskytován lombardní úvěr – za něj jsou brány cenné papíry jako zástava
- maximální zajišťovací funkce
- dnes úvěr na jemné dolaďování
- krátkodobý úvěr
- zajišťovací úvěr
- do zástavy cenné papíry a jiné movité věci
14-ti denní repo-sazba
- operace charakteru úvěrového, ale i vkladového – s vkladem je spojen pohyb cenných papírů
- americký tendr = vyhlášeny sazby a střed
- dnes mají stahovací charakter
• v únoru 2001 jako základní sazba byla stanovena repo-sazba
• přijata zásada o této sazbě a při jejím pohybu se symetricky posunou i zbylé dvě sazby o +/- 1%
3,75 4,75 5,75
• centrální banka vyhlašuje:
- fixing úrokové sazby
- PRIBOR, PRIBIT – pražská mezibankovní sazba
- referenční sazby
- monitoruje na trhu sazby, hlavně market makers v 11 hodin a na další den je vyhlašuje jako referenční sazby na 1 den, týden, 14 dnů, měsíc, 6 měsíců, atd. při domluvě dlouhodobých vkladů př. 6-ti měsíční FRIBOS + 0,8 atd.
- dohoda o sazbě + přirážce
sazby kopírují trh – fixní kdy se vytváří stabilní prostředí pro obě strany
- zajištění proti úrokovým rizikům
- možnost srovnávání úrokových hladin => úrokový diferenciál = rozdíl úrokových hladin
- EURIBOR – nově vytvořená sazba
• otázka srovnatelnosti, porovnatelnosti pro stanovování tržních sazeb
2. Politika povinných minimálních rezerv
- povinné úložky obchodních bank u centrální banky
- povinné rezervy nebyly úročeny = nebylo to výnosné => generovaná ztráta => od 12.7.2001 úročení 12% repo sazbou
centrální banka obchodní banka
vklady
část uložit u centrální banka => pohledávka pro obchodní banku => závazek pro centrální banku
• omezení obchodních bank v úvěrové expanzi – likvidní rezerva
- regulace 14-ti denní = přepočítávání stavu závazků – 2% z objemu primárních vkladů musí obchodní banka uložit (dříve až 13%)
- peníze do ekonomiky proudí dvěma kanály – zde je brzděn úvěrový kanál = 1. měnový dopad
2. úvěrový dopad
kompenzace bankovnictví zvýšením úrokových sazeb z úvěrů svým klientům (přes cenu peněz), protože když roste cena peněz, tak klesá poptávka, a naopak, čím jsou peníze levnější, tím roste poptávka po úvěrech (stimulace vkladové činnosti)
POZN.:
Bilance centrální banky
- největší pasivum = oběživo
- pasiva a aktiva činí 646 mld. Kč
- pasiva: 209 mld. oběživo, největší položku tvoří závazky vůči bankám – repo-operace 344 mld. Kč
- aktiva = zlato 1 mld. Kč, pohledávky vůči zahraničí 541 mld. Kč, pohledávky vůči klientům 49 mld.
3. Operace na volném trhu
- zcela tržní nástroj
- centrální banka na stejné úrovni na krátkodobém trhu jako jiný obchodník
- buď cenné papíry prodáváme = peníze z ekonomiky jdou do centrální banky = projevem restrikce
- nákupem cenných papírů jdou peníze do ekonomiky = dodání likvidity
- lze sem zařadit i repooperace
repo-sazba = cena peněz
spíše stahování, ale může mít i opačný charakter
stahuje se až 300 mld. Kč
u minimálních rezerv centrální banka stahuje okolo 26 mld. – u tohoto způsobu mnohem více
tento způsob je velmi nákladný, až několik miliard Kč
4. Pravidla obezřetného podnikání
- spojena spíše s bankovním dohledem
- existují proto tři základní pravidla:
a) pravidla likvidity – banka musí být schopna dostát svých závazků
b) kapitálová přiměřenost – banky pracují s cizími zdroj => stanoví minimální vybavení vlastními zdroji (minimálně 8% vlastních zdrojů z aktiv – přepočtených rizikově vázaných procent)
c) úvěrová angažovanost – opatření proti zneužití akcionářů, aby nepodporovali kapitálově propojené skupiny, kapitálová síla banky je tak rozmělněna = více malých klientů, proti krachu => lepší než jeden velký klient je násobek malých pro rozmělnění rizika operací - kursové rezervy
Žádné komentáře:
Okomentovat