Dítě se musí naučit střízlivě hodnotit svět kolem sebe i své vlastní chování,

své možnosti a předpoklady i své meze, aby mohlo na svět pohlížet s důvěrou, vstřícně a s odhodláním.
Člověk, který nedokáže správně odhadnout a posoudit své vlastní možnosti, je obvykle zklamáván ve svých očekáváních, a proto ztrácí sebedůvěru a sebeúctu, stává se úzkostlivým a zbytečně bojácným, nebo naopak agresivním.
Opakovaně prožívaný pocit neúspěchu vytváří tzv. naučenou bezmocnost (stav vyznačující se sklonem vnímat neúspěch jako nezávislý na vlastní osobě – neúspěchy se vlastně dostavují náhodně ať se člověk snaží sebevíc, neví, zda to nedopadne špatně).

O míře sebeúcty rozhoduje především to, jak se člověk sám hodnotí, jak je spokojen sám se sebou v oblastech, které pokládá za důležité. Neúspěch třeba v matematice může být pro
žáka ponižujícím „důkazem“ jeho „hlouposti“.
Selhávání, kterého si děti nejen pod vlivem učitelova hodnocení, ale někdy snad ještě více pod vlivem hodnocení svých spolužáků bývají velmi dobře vědomy, může být provázeno nepominutelným poklesem sebeúcty.
Žákova snížená sebeúcta a pesimistický pohled na sebe silně podkopává žákovu motivaci k učení a zhoršuje jeho učební výsledky.

Podpora pozitivního sebehodnocení, která má zvyšovat žákovu sebeúctu nebo sebedůvěru a snížit úzkost z vnějšího hodnocení, spočívá ve vytváření sociálního prostředí charakterizovaného těmito znaky:
1. Okolí má dítě rádo „takové, jaké je“, přiznává mu „jeho místo“ a nepodmiňuje svou lásku výkonem. („Berte“ své žáky se všemi přednostmi i chybami, přestože vás občas zlobí nebo jim školní práce nejde podle vašich představ.)
2. Dítě se učí správně a střízlivě interpretovat názory druhých lidí na ně. (Učte své žáky rozumět vašemu hodnocení i hodnocení jejich spolužáků, učte je interpretovat různé hodnotící projevy, bezděčné i záměrné)
3. Žák hledá vhodnou míru mezi tím, jaký by chtěl být, a svými skutečnými schopnostmi, silami a možnostmi. (Citlivě přivádějte žáky k realistickému odhadu jejich schopností, nechte si ale rezervu, totiž i méně schopný žák vás může nečekaně překvapit dobrými výkony)

Není ani tak důležité ušetřit žáky záporného hodnocení, ale vybavit je dovedností střízlivého hodnocení a sebehodnocení.