4b. Tisková forma pro tampónový tisk.

4b. Tisková forma pro tampónový tisk. Jednotlivé druhy tiskových forem, jejich výdržnost při tisku, další činitelé tisku v tampónové technice.


Tampónový tisk je specifická technika nepřímého hlubotisku, při kterém nanesená tisková barva na povrch veleptané formy je přenášená na povrch tampónu a dále při jeho deformaci podle tvaru potiskovaného předmětu tlakem na potiskovaný předmět.

Základy tampónového tisku lze sledovat v hodinářské a keramické výrobě. Kde ruční kreslení ciferníků a drobných motivů byla nahrazena jednoduchým přetiskováním rytin pomocí želatinových tampónů, vyrobených z kostní moučky a tvarovaných v odlévacích formách. Tisková strana tampónu se nahřála nad plamenem a po ochlazení vznikl lesklý a rovný povrch, jenže byl moc lepivý, tak se na jeho povrch nanesl jemný pudr a tím byla možnost přenosu barvy.

Podle tvaru tiskové formy rozlišujeme tamponový tisk s plochou tiskovou formou a rotační tampónový tisk, kdy tisková forma má podobu hlubotiskového válce. Tiskovou formou je tedy tisková deska nebo válec. Do povrchu tiskové formy je vyleptán motiv v pravidelné hlubotiskové síti, která slouží jako opora pro stěrač.
Podle charakteru tiskových prvků dělíme hlubotisk na:
Klasický hlubotisk: který má tiskové body konstantní v ploše, ale variabilní v hloubce. Různá tónová hodnota obrazu je vytvářena různou výškou nánosu barvy, podle hloubky tiskové jamky.

Autotypický hlubotisk: má tiskové jamky variabilní v ploše, ale konstantní v hloubce.

Poloautotypický hlubotisk: má tiskové jamky variabilní v ploše i v hloubce.Přenosovým prostředkem barvy je tedy prostorový tampon ze speciálního elastického materiálu. Tisková forma spolu s tamponem mají rozhodující význam pro kvalitu tisku. Podle požadavků jaké klademe na tisk, můžeme použít různé druhy tiskových forem jako ocelovou tiskvou formu, měděnou, plechovou nebo plastovou.

Ocelovou tiskovou formu používáme především tam, kde vyžadujeme vysokou přesnost soutisku nebo velký počet výtisků. Používají se desky z kalené oceli s malým obsahem chromu. Ocelová forma se připravuje fotochemickým způsobem. Na povrch desky nje nanesená negativní světlocitlivá vrstva citlivá na UV záření. Ovrstvení se provádí stříkáním nebo poléváním. Po osvětlení se neosvětlené části vymývají organickými rozpouštědly a osvětlené části zůstávají a tvoří stabilní vrstvu, která chrání netisknoucí místa. Leptání se používá roztok kyseliny dusičné ředěné destilovanou vodou, zaleptávájí se tisknoucí prvky apo leptání se forma očistí.
Měděná tisková forma se používá ve formě měděného plechu s obdobným zapracováním jako u mědirytu nebo u tiskové fromy v hlubotisku.

Plechová (planžetová) tisková forma se v poslední době stále více uplatňuje. Do těchto typů tiskových forem lze razit otvory, které mohou být využívány pro její přesné umístění. Vyrábí se ze speciálně tenké pásové oceli. Obvykle se upevňuje pomocí magnetické desky. Ovrstvovací, kopírovací a leptací způsob je obdobný jako u ocelových, nebo měděných tiskových desek. Někteří výrobci nabízejí ocelové desky již ovrstvené.

Plastová (fotopolymerová) tisková deska je dnes zřejmě nejpoužívanějším typem, zejména pro menší série potiskování do 15 až 30 tisíc potisků. Sestává se z kovového plechu a vrstvy fotopolymeru. Tyto desky existují v různých kvalitách a tloušťkách. Reliéf tiskové formy se připravuje obdobným způsobem jako fotopolymerní tiskové formy tak, že tiskové prvky se vyhlubují vymýváním vodou nebo směsí alkoholů, ev. speciálním vymývacím mediem. Tyto desky mají většinou tloušťku vrstvy 25 mm a dovolují i tisk bez rastru. Vzniká ovšem nebezpečí, že u větších ploch nebo čar může docházet k vytírání barvy i z vyleptaného prohloubení. Důsledkem je pak nepravidelná vrstva nanesené barvy. Proto se doporučuje v každém případě používat rastr.

Zvláštním případem je kombinace sítotisku a tamponového tisku, kdy se sítotiskovým postupem přenáší barvový film na tampon. Toho se využívá při přenášení barev s vypalovací teplotou 550 stupňů. Sítotisková forma s motivem a naplněná barvou se zhařeje na 65 až 85 stupňů a sítotiskovým postupem se přenese barva nasilikonový podklad zahřátý na 35 až 40 stupňů, kde díky rozdílu teplot dobře barva ulpí, následně je barva přenesena na nahřátý tampon a pak na potiskovaný předmět.

Tampon se vyrábí ze speciální směsi silikonového kaučuku a silikonového oleje. Silikonový olej se přidává do siůlikonové hmoty podle požadavků na tvrdosttamponu. Různé stupně tvrdosti tamponu se označují jejich různými barvami. Nízké povrchové napětí silikonu umožňuje vynikájící přenos barvy. Tampon musí mít vysokou mechanickou odolnost, dobré odvádění statického náboje, stabilní povrchové napětí a perfektní povrch. Pro stabilní povrchové napětí je důležitý obsah silikonového oleje, jelikož se z tamponu postupně odpařuje, stoupá jeho povrchové napětí a tím klesá schopnost dolního přenosu barvy, přenos barvy lze také ovlivnit rychlostí stroje nebo ofoukáváním tamponu. Tvar tamponu se řídí velikostí a druhem tištěného motivu a tvarem potiskovaného předmětu. Tampon obvykle volí tiskař na základě zkušeností nebo podle zkušebního potisku. Platí zásada, že lépe se tiskne tvrdším tampónem než měkčím. Menší tampony se používají zejména při tisku větších ploch při nízké síle stroje a snáze zvláda potisk nerovností, na tampon ale nesmí být vyvynut příliš velký tlak, jinak je tisk nekvalitní. Tampony je nutno skaldiovat v tmavém prostoru při teplotě 18stupňů, kde jsou chráněny před účinky tepla a světla. Tampony se čistí buničitou vatou a ředidlem pro barvy. Následně se tampon ošetří silikonovým olejem. Tampony se nesmí vytírat do sucha nebo rukou. Tampony se odlevají pomocí odlévací formy z dvousložkové silikonové pryže. Pozitivní forma se vyrábí z oceli nebo hliníku a tvarem odpovídá tvaru tamponu. Forma se leští do vysokého lesku a z pozitvní formy se odleje negativní forma z odlévací pryskyřice. Po utvrzení negativní formy se získá forma pro silikonou pryž. Tampony se skládají ze siliknového tělasa a upevňovací dřevěné desky. Dřevěná deska se po vyplnění pryskyřicové formy silikonovou směsí vloží na povrch a obojí se vyjme z formy.

Tamponový tisk se vyžívá při potisku různých prostorových předmětů, jako jsou např. Osvětlovací tělesa, autopříslušenství, počítačové prvky, sklo, domácí potřeby, keramika, kosmetika, hračky, sportovní potřeby, zbraně, reklamní předměty, nástroje a jiné.