Spolupracovníci jsou pro pracovníka obvykle zdrojem mnoha podnětů. Organizace práce bývá velmi často spíše zdrojem pracovní nespokojenosti, přičemž tomu tak bývá zejména proto, že ji pracovníci nahlížejí jako vnější a změnám pocházejícím z jejich iniciativy nepřístupnou.
Fyzické podmínky práce bývají zdrojem nespokojenosti především tam, kde výrobní proces či užívaná technologie vyžadují takové fyzikální parametry prostředí, které jsou vzhledem k pracovníkům nepříznivé až škodlivé.
Úroveň sociální péče bývala v minulosti alternativně dobře či špatně hodnocena pracovníky v různých podnicích. Obecně byla obvykle pociťována spíše spokojenost s úrovní sociální péče. Současné společenské změny však v řadě případů vedli ke snížení rozsahu i kvality pracovníkům poskytované sociální péče zejména v soukromých podnicích. To může vést ke zvýšení celkové míry jejich pracovní nespokojenosti.
Optimální situaci v tomto směru představuje mírná spokojenost, v některých případech zdravá nespokojenost. Že je stále co zlepšovat i v oblasti využití psychologie v podnikové praxi, ukazují např. zkušenosti z podniků, které v posledních letech - většinou pod tlakem trhu - začali při vzdělávání a tréninku svých řídících pracovníků, obchodníků a pod. spolupracovat s kvalitními psychologii práce. Ocenění této spolupráce ze strany podniků je pozitivní, soc. i ekonomicky přínosné bývá především tam, kde se jedná o trvalé a cílevědomé uplatňování psychologie v práci řídících pracovníků a specialistů i po skončení přímého působení psychologů v podniku.
Žádné komentáře:
Okomentovat