Terciální a kvartérní struktura

 prokaryotní organismy
- cyklické DNA, nemají volné konce
- dihelikální prstenec, který se dále kroutí do pravo či levotočivé struktury zvané SUPERHELIX
- patří sem : nukleoidprokaryotní chromozom, plazmidy, DNA- mitochondrií a chloroplastů

 eukaryotní organismy
- lineární, pentlicovité útvary – chromozomy- vznik:
- CHROMATIN – nukleohistonové vlákno – základní stavební jednotka chromozomu(DNA+histony), DNA se stáčí kolem oktetu histonů o 1,74 závituNUKLEOZOM, dalším stáčením se tvoří SOLENOID, další kondenzací CHROMOZOM
- druhy histonů:H1, H2A, H2B, H3, H4
- histon H1 je připojen k DNA v oblasti mezi nukleozomy
- chromozom se nachází v jádře eukaryotické buňky, které je zřetelně ohraničeno dvojitou biomembránou od okolní cytoplazmy, uvnitř jádra se nachází 1 nebo více jadérek(nucleolus)

- význam chromozomu: nositel dědičné informace (díky DNA, ze které je složen)

- stavba chromozomu:
- primární konstrikce(zaškrcení)- centromera – slouží k upevnění chromozomu k mikrotubulům dělicího vřeténka(centrioly) při mitóze; rozděluje chromozom na 2 ramena
- 2 ramena- k
- kratší rameno – p …na tomto rameni chromozomu Y se vyskytuje tzv. pseudoautozomální oblast vykazující vysoký stupeň homologie sekvence DNA.V tomto lokusu jsou gonozomy X a Y homologní. Význam:vyskytuje se zde SRY (sex – determing region) – její primární produkt „zapíná“ difernciaci varlat ze společného embryonálního vávinu.
 delší rameno – q
- podélně je chromozom rozdělen na 2 chromatidy
- sekundární konstrikce
- telomera – koncová část ramena
- satelity(někdy)
- umístění centromery je v každém chrom. konstantní a pro něj charakteristické, a je proto důležité pro identifikaci chromozomů v karyotypu
- podle umístění centromery v chromozomu rozlišujeme následující typy:

 metacentrický – centromera uprostřed
 submetacentrický(u člověka) – centromera méně či více posunuta k jednomu konci)
 akrocentrický – centromera téměř na konci
 telocentrický – centromera na samém konci
- chromozom je nejlépe pozorovatelný a barvitelný v metafázi
- metoda proužkování chromozomů slouží k lepší orientaci mezi rameny p, q
- spočívá ve specifickém nabarvení chromozomů v mikroskopickém preparátu, kterým vzniknou po délce každého z nich příčné proužky, ty jsou různě široké a vzájemně oddělené opět různě širokými nezbarvenými proužky.Na každém chromozomu se tak objeví specifický vzorec příčného proužkování