Kostnatí (Teleostei)

- zkostnatělá kostra, šupiny mohou být redukovány
- ocasní ploutev: vnější symetrie (vnitřně nesym.), homocerkní pl. (srostlé posl. obratle v horním laloku)
- 4 páry žaberních oblouků  hřebínkovité žábry
- plyn. měchýř (* vychlípením stěny tráv. trub.)  funguje jako hydrostat. orgán, může měnit měrnou hmot. ryby
 Bezostní (Clupeiformes)
- v ploutvích rozvětvené paprsky, cykloidní šupiny
- spojený plynový měchýř s trávicí soust.
→ sleď
→ sardinka
→ šprot }moř. zástupci, početná hejna, ve volné vodě
→ sardel
- lososovití: tuk. ploutvička, sladkovodní druhy, druhy tažné
→ pstruh obecný – potoky
→ hlavatka podunajská – v povodí Dunaje
- lipanovití:
→ lipan podhorský
- štikovití:
→ štika obecná – dravá
 Maloostní (Cypriniformes)
- málo nerozvětvených paprsků v ploutvích
- cykloidní šupiny, požeráková kost, požerákové zuby, Weberův orgán  * z tvarově pozměněných 1. obratlů  vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem
- větš. sladkovodní
- kaprovití:
→ kapr obecný
→ plotice obecná – tekoucí vody, nádrže
→ cejn velký
→ jelec tloušť
→ střevle potoční – pestrá, drobná, náročná na čistotu vody
→ hrouzek obecný
→ karas obecný – nenáročný na kyslík
→ závojnatky – vyšlechtěny v Číně a Japonsku z Karase obecného
- sekavcovití: malé sladkovodní rybky, válcovité tělo, několik párů vousků kolem tlamy
→ piskoř pruhovaný
- sumcovití: slad. ryby, dlouhá řitní, malá hřbetní ploutev, nápadné vousy kolem tlamy, tělo bez šupin
→ sumec velký – naše největší ryba, živí se převážně ost. rybami
 Holobřiší (Anguilliformes)
- hadovité tělo, chybí břišní ploutve, nepárové ploutve tvoří souvislý lem
→ úhoř říční
- po výtěru dospělé ryby hynou, z jiker  larvy  zaneseny Golf. proudem ke břehům Evropy  úhořovitý tvar: monté  do sladkých vod  přeměna v úhoře
 Hrdloploutví (Gadiformes)
- břišní ploutve předsunuté před prsní, postrádají nerozvětvené paprsky, občas nepárový vous na dolním pysku, hl. mořské ryby
→ tresky – hospod. významné, až 1,5m dlouhé, nejplodnější ryby
→ mník jednovousý – sladkovod. tres. ryba, noční dravec, chladné vody, bohaté na O2
- výtěr v zimě
 Ostnoploutví (Perciformes)
- dvojitá nebo 2 hřbet. ploutve, hodně nerozvětv. paprsků vepředu, břiš. vepředu u prsních
- ktenoidní šupiny, plyn. měchýř není spojen s trávicí soust.
- okounovití: dravé ryby; mírně tekoucí a stojaté vody
→ okoun říční
→ candát obecný – větší řeky, přehrady, rybníky, samec připravuje hnízdo a hlídá jikry
→ ježdík obecný – malý druh
→ makrely – moř. ryby
→ tuňáci
- moř., až 900 kg, rychlí plavci, vřetenovitý tvar těla, řada drobných ploutviček za hřbetní a řitní ploutví
- Ropušnice: vrankovití – neošupené tělo, velká hlava
→ vranka obecná
- pod kameny v čistých tocích, samec pečuje o jikry
- platýsové: zploštělé, nesouměrné tělo, oči na jedné straně hlavy, při dně, zahrabávají se do písku, larva souměrná (oči na obou stranách)