- teoretickým východiskem úvah o genovém složení populace je modelová představa o zastoupení dvou alel genu velkého účinku, např. A, a. Tři mořné genotypové kombinace těchto alel v populaci jsou AA, Aa, aa. Frekvence (poměrné zastoupení) alely A se označuje symbolem p, frekvence alely a symbolem q. Pro kterýkoli gen s jednoducho alelií platí:
p + q = 1 ↔ p = 1 – q ↔ q = 1 - p
- pro kalkulace genových frekvencí v genovém fondu populace je zásadně důležitá velikost populace a v ní obvyklý způsob výběru partnera pro zplození potomstva.
- Zákonitě konstantní jsou poměry genových a genotypových frekvencí pouze v populacích dostatečně velkých
- z hlediska výběru partnerů je oak možná celá škála přechodů mezi dvěma způsoby mezními: samoplozením (autogamií) a náhodným párováním (panmixií)
- samoplození je možné u hermafroditů (samosprášení oboupohlavních květů a opylení u jednodomých rostlin, oplození u některých hermafroditních živočichů)
- jako náhodné se pak nazývá takové párování u gonochoristů a cizosprašných rostlin, kdy kterákoli samčí gameta v populaci se může spojit s kteroukoli gametou samičí
Žádné komentáře:
Okomentovat