v nejobecnější podobě jsou obsaženy v Chartě OSN
VS OSN – rozvinulo a kodifikovalo v Deklaraci zásad MP (1970)
nejdůležitější část soudobého obecného MP, jeho normativní páteř
navzájem spolu souvisejí a nelze je stavět jednu proti druhé, zároveň je potřeba je vykládat a aplikovat vždy v kontextu s ostatními
zásada nepoužití síly
povinnost každého státu vystříhat se ve svých M stycích hrozby silou nebo použití síly, jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jiného státu, tak i jiným způsobem, který je neslučitelný s cíli OSN
útočná válka zakládá zločin proti míru, zákaz propagandy jako způsobu přípravy agrese
zákaz použití síly za účelem porušení existujících M hranic (podobně i M demarkační linie), nebo jako řešení sporů o území nebo hranice
zákaz hrozby silou
zákaz ozbrojených represálii
zákaz organizování nepravidelných jednotek nebo ozbrojených band ke vtržení na území jiného státu, podněcování občanských nepokojů nebo teroristických aktů
zákaz okupovat vojensky území jiného státu, ostatní státy nesmí uznat za legální žádné takové územní zisky
k dodržování této povinnosti mohou přispět i nepřímo i některá jiná opatření států (odzbrojení, snížení M napětí a posílení důvěry mezi státy), měla by pokračovat jednání k uzavření univerzální M smlouvy o všeobecném odzbrojení pod účinnou M kontrolou
posilování systému kolektivní bezpečnosti předvídaného Chartou OSN
výjimky – případy legálního použití síly: výkon práva na sebeobranu, donucovací vojenské akce RB, použití vojenské síly regionální organizací po předchozím zmocnění RB (příp. i akce podniknuté na základě doporučení VS a národněosvobozenecký boj)
případ Nikaragua – MSD došel k závěru, že neexistuje pravidlo, které by dovolovalo výkon kolektivní sebeobrany třetím státem, aniž by ho o to požádala oběť domnělého útoku (ta musí předem také prohlásit, že byla napadena), zásada nezbytnosti a proporcionality (důležitý výsledek, ne prostředky)
zákaz použití síly má obyčejovou povahu – opinio iuris dovozena z Deklarace zásad MP
Zásada mírového urovnávání sporů
mírovými prostředky – tak, aby M mír a bezpečnost ani spravedlnost nebyly ohroženy
usilovat o brzké a spravedlivé urovnání - různé prostředky (vyjednávání, dobré služby, zprostředkování, vyšetřování, smírčí řízení, rozhodčí řízení, soudní řízení...)– vybrat podle okolností vzniku sporu a jeho povahy
během urovnávání sporu jsou státy povinny respektovat zásadu svrchované rovnosti
zákaz jednání, které by mohlo ztížit urovnání sporu, zhoršit M situaci nebo ohrozit M mír a bezpečnost
Zásada nevměšování
žádný stát, ani skupina států nemá právo vměšovat se přímo nebo nepřímo, z jakéhokoli důvodu, do vnitřních nebo vnějších záležitostí jiného státu
ozbrojená intervence – kvalifikovaná jako M zločin
zákaz použití hospodářských, politických nebo jiných opatření s cílem donutit jiný stát, aby podřídil výkon svých práv intervenujícímu státu nebo s cílem získat pro sebe výhody
zákaz organizovat, podněcovat, financovat nebo trpět na svém území podvratnou nebo ozbrojenou činnost namířenou k násilnému svržení vlády v jiném státě nebo k zasahování do občanské války na jeho území
zákaz použití síly za účelem zbavení jiného národa jeho identity (navíc i proti zásadě sebeurčení národů)
nepovažuje se: zásahy OSN, zejm. RB, proti státu, který ohrozil M mír
případ Nikaragua – MSD – zakázanou je taková intervence, která se dotýká záležitostí, o kterých má každý stát právo rozhodovat svobodně sám
rovněž obyčejová povaha
humanitární intervence – z důvodu hrubého porušování LP (porušení M míru) – pravomoc RB (Haiti, Somálsko), problémem pokud chybí souhlas RB (Kosovo) – argumentace vznikajícím obyčejovým právem (ale nesouhlas Ruska, Číny), není zásah proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti – problémem snadná zneužitelnost (nutné stanovení podmínek)
není porušení, pokud slouží k omezeným cílům a záměrům (záchrana rukojmích...)
Zásada spolupráce států
pro všechny státy obecný závazek navzájem spolupracovat a to bez ohledu na odlišnosti jejich politického, hospodářského a společenského zřízení
v různých sférách a bez diskriminace
při udržování M míru a bezpečnosti
při dodržování LP + odstraňování všech forem rasové diskriminace a náboženské nesnášenlivosti
na poli hospodářském, sociálním a kulturním, i v oblasti vědy a techniky – se zvláštním zřetelem pro potřeby rozvojových zemí
v souladu se zásadou svrchované rovnosti států a se zásadou nevměšování
jednat jednotlivě i společně s ostatními státy a v součinnosti s OSN
Zásada sebeurčení národů
všechny národy bez rozdílu mají právo svobodně rozhodovat, bez zasahování zvenčí, o svém politickém statusu
z ní vyplývá řada konkrétních povinností pro všechny státy – zejména pro koloniální mocnosti a cizí státy, které vykonávají nadvládu nad jinými národy
podrobení jakéhokoli národa cizí nadvládě je i porušením základních LP
každý koloniální stát musí ukončit své panství a závislým národům poskytnout svobodu a nezávislost – má přihlédnout ke svobodně vyjádřené vůli dotyčného národa
realizování: zřízením vlastního svrchovaného a nezávislého státu, svobodným sdružením nebo spojením s jiným svrchovaným státem, nebo svobodným rozhodnutí o jiném politickém statusu – takové rozhodnutí musí být učiněno vždy svobodně, bez nátlaku
stát nemůže kolonii považovat za součást svého území – má jiný status
v případě použití násilí vedoucí ke zbavení národa jeho práva ne sebeurčení – národ má právo postavit se proti takovému násilí a může požadovat od jiných států pomoc
mohou se jí dovolávat jen jednotlivé národy, ne národnostní menšiny – ty mohou požadovat kulturní, případně správní autonomii, ale ne oddělení od stávajícího státu
Zásada svrchované rovnosti
všechny státy mají rovná práva a jsou rovnými členy M společenství
každý stát má plnou suverenitu – právo svobodně si zvolit a rozvíjet své politické, společenské, hospodářské a kulturní zřízení, uzemní celistvost a politická nezávislost jsou neporušitelné
povinnosti států: respektovat osobnost jiných států, plnit poctivě své M závazky a žít v míru s ostatními státy
Zásada poctivého dodržování závazků
stát je povinen poctivě plnit závazky, které převzal v souladu v Chartou OSN, své závazky z platných M smluv a závazky obsažené v obecně uznaných zásadách a normách obyčejového MP
Helsinské zásady (1975 - KBSE)
1975 – Deklarace zásad řídících vztahy mezi účastnickými státy
1. svrchovaná rovnost a respektování práv vyplývajících ze svrchovanosti
2. zdržení se hrozby silou nebo použití síly
3. neporušitelnost hranic
4. územní celistvost států
5. mírové urovnávání sporů
6. nevměšování do vnitřních záležitostí
7. respektování LP a ZS
8. rovná práva a sebeurčení národů
9. spolupráce mezi státy
10. poctivé plnění závazků podle MP
obsah v zásadě shodný s Deklarací OSN – liší s jen počtem zásad – navíc neporušitelnost hranic a územní celistvosti státu, podrobněji rozpracována zásada respektování LP- postup v souladu s cíli a zásadami Charty OSN a se Všeobecnou deklarací LP a budou plnit své závazky z M deklarací a dohod (i LP)
Žádné komentáře:
Okomentovat