svrchované státy mohou činit vše co MP nezakazuje – pokud poruší nesou odpovědnost a jsou povinny odčinit vzniknou újmu
chovají-li způsobem, který MP nezakazuje – stěží toto chování založí povinnost odčinit případnou škodu
VP řády znají odpovědnost za škody způsobené vysoce nebezpečnou činností – na ideji solidarity – nelze je zakázat (užitek), ale není možné, aby následky nesly oběti – objektivní odpovědnost (motivace k maximální opatrnosti) – v obecném MP zatím výjimkou:
- mírové využívání jaderné energie
- znečišťování moře ropou aj. škodlivými látkami
- provoz nadzemních dopravních prostředků (zvláště kosmických objektů)
režim přísné odpovědnosti upravují mnohostranné úmluvy; státy odpovídají až druhotně – za porušení závazku bdělosti (nedohlédly na provozovatele) – viz Průliv Korfu
často jako důkaz existence – soudní a arbitrážní rozhodnutí, v praxi států jen minimum (např. SSSR odmítl uznat odpovědnost za Černobyl)
Deklarace konference OSN o ŽP (1972) – typické soft-law – dosud se nezformovala obyčejová pravidla obecného MP – státy přebírají tuto odpovědnost na základě M smlouvy
zformování obyčeje brání:
- četnost a rozsah škod nejsou tak velké a pravidelné
- v M společenství se dosud nerozvinula potřeba solidarity (která by přiměla státy odškodnit oběti mimo jeho jurisdikci nebo dokonce jiné státy)
- pouze vznik škody a příčinná souvislost mezi ní a danou činností – může založit podle jednotlivých úmluv povinnost odškodnit – v souvislosti s ochranou ŽP – potřeba zodpovědět některé otázky: kdo je oprávněný subjekt odškodnění? jakou formu má odškodnění mít? co je škodou na ŽP? také otázka tzv. prahu a stropu škody (minimální a maximální rozsah odškodnění – - předmětem odškodnění jen značná nebo závažná škoda)
- primární odpovědnost provozovatele a sekundární státu
komise pro MP – návrh: závazky preventivního charakteru (Návrh článků o zabránění škodám) – vztahuje se na činnost, které nesou s sebou riziko způsobení významné škody překračující hranice (osobám, na majetku nebo ŽP) – kombinace míry rizika a rozsahu hrozících škod
obsahuje principy bělosti, náležité péče a předběžné opatrnost
návrh článků ukládá státům primárně povinnost zabránit významné přeshraniční škodě, pokud to není možné (sekundárně), aby alespoň alespoň riziko vzniku škody minimalizovaly
stát má povinnost nebezpečnou činnost na svém území kontrolovat – režim úředního povolení, dále má také povinnost notifikovat včas okolním státům výskyt rizika i jeho vyhodnocení – konzultace s cílem nelézt ohledně preventivních opatření přijatelné řešení - - zásada spravedlivé rovnováhy zájmů
počítá se i s povinnost informovat veřejnost
nenadálá událost – povinnost vypracovat pro takové situace nouzové plány a neprodleně její výskyt notifikovat okolním státům
Žádné komentáře:
Okomentovat