Závislost:

Závislost: čím je organizace starší, tím je větší nebezpečí, že nedojde k obživení, ztrácí zisky, odbyt, atd.
Organizační architekturu v jednotlivých fázích životního cyklu firmy lze charakterizovat následovně:
 V embryonické fázi jako jednoduchou a neformální, kde rozhodující pravomoci mají majitelé, kteří většinou fungují i v roli vrcholových manažerů. Informační systém je jednoduchý, stejně tak jsou používány jednoduché rozhodovací metody.
 Ve fázi růstu je organizační architektura charakterizována jako funkcionální, část autority je majiteli delegována na střední úrovně řízení, procesy začínají být formalizovány. Začínají se budovat moderní informační systémy.
 Ve fázi dozrávání, kdy se stabilizuje jak růst, tak prodej a zisky a inovační aktivity slábnou, přechází organizace na typickou formálně byrokratickou strukturu liniově-štábního typu. Je snaha po efektivnosti cestou značné formalizace činností a řídících procesů, což často naopak vede ke zvyšování administrativních nákladů.
Po této fázi mohou následovat dvě možnosti:
 V prvním případě jde o klasickou fázi poklesu s formální byrokratickou strukturou, převážně funkcionálním členěním, středně rozvinutou centralizací a diferenciací funkcí s průměrnou technickou úrovní informační sítě a stejně tak rozhodovacími metodami.
 Ve druhém případě se však směr vývoje organizace může ubírat k tzv. fázi oživení, charakterizovanou diverzifikací a expanzí svých výrobků na trhu.