- je jich ze všech korýšů nejvíc druhů
- mají stálý počet článků a končetiny jsou i na zadečku
- mívají velká těla s pevným krunýřem
- mnoho jich obývá moře
- evolučně nejvyspělejší
- po naupliovi mají další larvální stadium tzv. zoëa
- hlavu tvoří 6 článků, hruď 8 článků, zadeček 7 článků
- končetiny jsou i na zadečku
U desetinožců je čtvrtý hrudní pár končetin s nápadnými klepítky (zbraň i uchopování potravy). V mořích žijí humři, langusty a krabi, u nás zase najdeme raky.
Různonožci mají tělo ze stran zploštělé. Přední páry nohou slouží k plování, zadní ke skákání. Mnoho jich žije v mořích, ale také v podzemních vodách. V těch našich nejčistších vodách (a studnách) žijí velmi často blešivci.
Desetinožci
- mají 10 párů kráčivých nohou
- 1. Pár nohou klepeta, následují 3 páry příústních nožek (podávají potravu)
- zadečkové nohy slouží k plavání, samice na nich nosí vajíčka
- poslední pár zadečkových nohou se nazývají uropody
- v žaludku se vytváří rakůvky (kousky CaCO3 na dobu, kdy bude měnit karapax, tento jev se vyskytuje především u raků
- pod karapaxem v místě, kde začínají končetiny je dutina, ve které jsou žábry
Raci
- živí se vodními bezobratlými, rostlinami i zdechlinami, vajíčka si nalepují na nohy zadečku, tam žijí i vylíhlí raci, lezou po dně, ale mohou i plavat, žijí v dírách pod břehy, mají přímý vývoj, hlava a hruď jsou krunýřem srostlé nepohyblivě, každý tělní článek nese pár končetin (19 párů)
r. říční : u nás původní, snáší bahnité dno, všežravec, noční, velikost do 20 cm, olivově zelený, vzácný, chráněný
: oči na stopkách, dlouhý zadek zakončený ploutvičkou
r. kamenáč : u nás původní, čisté vody s kamenitým dnem, menší než rak říční, vzácný, chráněný
V 19. st. u nás raky málem vyhubila račí mor (houbová choroba).
r. bahenní : dovezen z Haliče (Polsko), odolnější
humr evropský : mořský, jedno klepeto tlusté - louskací, druhé tenčí - stříhací, svaly, které klepeto stiskávají jsou silné, svaly, které ho oddalují jsou slabé
langusta : nemá klepeta, dlouhá tykadla, až 8 kg
kreveta, garnát : mořští, 5 cm velcí, bočně zploštělé tělo, nevýrazná klepeta, kreveta má zahnutý zadeček, garnát rovný
poustevníček : redukovaný zadeček, často žije v opuštěných lasturách plžů, v symbióze se sasankou plášťovou
p. palmový: vylézá na palmy, odstřihuje kokosové ořechy
krabi: podtáčí zadeček pod tělo
k. říční : zavlečen z Číny na počátku 20. st., v Labi, Vltavě, chlupatá klepeta, v období páření se vrací do moře
velekrab japonský, "pavoučí krab": rozpětí 3 m, žije v hlubokomořských příkopech na asijském pobřeží
Stejnonožci
- hrudní a zadečkové končetiny jsou stejné, tělo je shora zploštělé
Stínka obecná : 15 mm, na souši ve vlhkém prostředí, mají žábry, živí se rostlinými zbytky, žije pod kameny, pařezy, ve sklepích
svinka obecná : silně vyklenuté tělo, umožňuje stočení do kuličky, obývá sušší místa
Stínky i svinky se dříve používali pro léčení tuberkulózy - bezvýsledně.
Beruška vodní: nemá krunýř, na dně stojatých vod, všežravec, články zadečku srostlé
Různonožci
blešivec potoční : pod kameny, v potocích, všežravec - živí se mrtvými těla živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, někdy se označují jako vodní ráčci - nesprávný název, z boku zploštělí, využívají se jako krmivo pro ryby, želvy, bioindikátor kvality vody - jsou nároční na čistotu vod
Žádné komentáře:
Okomentovat