- 1. článek má hmatovou fci
- 2. článkem začíná ústním otvorem trávicí soustava a končí posledním článkem
- každý článek nese 8 štětinek – pohyb
- živý se organickými zbytky v půdě – půdu polyká v celku, nestravitelné zbytky z ní vycházejí
- povrch střeva je zvětšen střevní řasou (z důvodu chudoby potravy)
- okolo střeva jsou chloragogenní buňky : slouží k ukládání odpadních l., syntetizuje se v nich glykogen
- žije v děrách mezi trávou, břišní strana je světlejší, zadeček je vždy zploštělý a zaoblený
- žížaly mají veliký půdotvorný význam, protože každá z nich dovede obrátit až 67 kg půdy na hektaru
- zajišťují fci provzdušňovací, tvoří humus
- vyskytují se na zahradách, na polích i v lesích
- známe asi 6000 druhů žížal
- většinou jsou dlouhé do 20 cm
- u nás v kompostu žije žížala hnojní, je na hřbetě tmavočervená
- je-li podrážděna, vylučuje mnoho žlutého a páchnoucího hlenu
- v pařeništích i na záhonech často najdeme světle narůžovělou žížalu růžovou (délka až 85 mm)
- žížala podhorská má zřetelné kroužkování, žije v trouchu pařezů a její sliz světélkuje
rozmnožování:
- hermafrodit - 2 jedinci : opasek produkuje sliz = páření, výměna spermií
- spermie si jedinec uschová do semenných váčků – přímo neoplodňují vajíčko
- zralá vajíčka se dostanou do kokonu (vznikl činností opasku, sliz ) – musí se dostat k vyústění semenných váčků - oplození
Naidka
- chobotnatá má dlouhý rypáček, dlouhé štětinky na hřbet, běžně žije v rybnících
Nitěnka obecná
- je známá všem akvaristům, neboť může sloužit jako potrava pro ryby
- žije v bahnité rource zalezlá přídí dolů, zadeček vystrkuje do vody a komíhá jím (nutnost - dýchání)
Roupice bělavá
- nejspíše se najde někde poblíž břehů vod v humózní půdě či opadance
- také se může chovat v laboratořích (i v domácnostech) jako krmivo pro akvarijní rybky
Žádné komentáře:
Okomentovat