- zástupci mají krátké zploštělé tělo se zřetelnými kroužky = homonomní segmentace, ale každý článek má na svém povrchu 3-14 dalších zářezů : s vnitřním článkováním nemají nic společného
- na obou koncích těla je jedna přísavka, 1. prochází ústní otvor a 2.slouží k přidržování
- živý se dravě = ektoparaziti
- některé pijavice mají chitinové čelisti – poškozují pokožku hostitele
- trávicí trubice začíná pilovitými čelistmi k nařezávání kůže hostitele, v jícnu je žláza vylučující hirudin – vpouští do rány, zabraňuje srážení krve, jícen ústí do střeva s postranními zásobními vaky
- nasátá potrava se trácí velmi dlouho
- krev je červená, cévní soustava je uzavřená, dýchají celým povrchem těla
- nervová soustava je žebříčkovitého typu, oči jsou pohárkovité
- pijavky mají i hmat a chemická ústrojí
- množí se jen pohlavně, jsou obojetníky, kokony snášejí ve vodě na rostliny a kameny
- regenerační schopnost je malá
- pohybují se píďalkovitě a dovedou vlnovitým způsobem plavat
Pijavka lékařská
- na hřbetě má černohnědočervenou kresbu, břicho je světlé a černě skvrnité
- v přírodě (napadne-li člověka) může na člověka přenést hnisavé bakterie a poraněná kůže je i tak zdrojem infekcí
- ve středověku se užívala k odnímání krve (i dnes v různých zemích)
Pijavka koňská
- je naše největší pijavka a najde se v návesních rybnících
- hřbet má tmavohnědý až černý, břicho šedozelené
Chobotnatka rybí
- přenáší krevní parazity, proto při přemnožení působí značné ztráty ryb
- má štíhlé a příčně pruhované tělo s velkou zadní okrouhlou přísavkou
- kokony lepí na vodní rostliny
Hltanovka bahenní
- je u nás nejčastěji, středně veliká, tělo má ploché, hnědě zbarvené se žlutými skvrnami na hřbetě
Žádné komentáře:
Okomentovat