1) Prvobytně pospolná společnost u Mongolů a její rozpad
2) Vznik státu u Mongolů
3) Společenské a státní zřízení u Mongolů
4) Prameny práva u Mongolů
1) Prvobytně pospolná společnost u Mongolů a její rozpad
- jejich rody a kmeny se dělily na lesní a stepní
- rod společně: 1) kočoval 2) tvořil kočovnický tábor
- dobytek který rod choval a pastviny které užíval byly kolektivním vlastnictvím
- postupný vznik soukromého vlastnictví vedl k urychlenému rozkladu rodově kmenové společnosti – následek zostření vztahů ( uvnitř rodů a kmenů a mezi kmeny)
- rozštěpení rodů a kmenů na rodovou šlechtu aristokracie a řadové příslušníky rodů a kmenů
2) Vznik státu u Mongolů
- rozpory mezi bohatou menšinou a chudou většinou se rozvinuly že je nebylo možno zažehnat starými prostředky
- byla vytvořena nová společenská organizace = stát
- postupné formování státu začalo poč. 12. stol., kdy došlo k pohybu mongolských kmenů
- v r. 1141 se podařilo kmenům získat na úkor Selžutských turků rozsáhlé území které ovládla mongolská dynastie Karachitaj
- na přelomu 12 a 13. stol . dochází ke vzniku kmenových svazů ( později základem jednotného mongolského státu)
- otrokářský řád se nikdy u Mongolů nerozvinul
- poč. 11. stol. přijaly urozené vrstvy kmenu Kereitů křesťanství nestoriánského směru- směr východní církve
- ke sjednocení došlo poč 11. stol.
- chán Temudžin byl zvolen r. 1206 na sněmu všech mongolských sněmů velkým vládcem (Čingischán)=velký vládce
- následky vytvoření jednotného státu:
1) politické sjednocení mongolských kmenů
2)upevnění obranyschopnosti země
3) dalo sjednoceným kmenům jednotný název Mongolové
3) Společenské a státní zřízení u Mongolů
- obyvatelstvo se dělilo na dvě třídy:
1) vyšší třída „ Bílá kost“ – tvořila šlechta a) Velká ,střední a nižší knížata urozeného původu b) knížata údělná c) knížata bez údělu
d) šlechta
2) Nižší třída „ černá kost“ a) kupci a řemeslníci b) řadoví pastevci a zemědělci c) otroci
- státní organizace u Mongolů měla vojenský charakter
- velký vládce rozdělil obyvatelstvo na dvě křídla : pravé a levé
- křídla se dělila na menší jednotky po 10 000, 1000, 100, 10 lidech
- nejnižší vojenskosprávní jednotkou byla rodina, která byla povinna vysílat 10 vojáků
- nejvyšší vojenskosprávní jednotkou byla „država“ byla povinna vysílat 10 000 vojáků
- všichni kočovníci v míru byli povinni plnit ve prospěch vládce a šlechty různé povinnosti,, za války vojenskou službu
- pokud muž při mobilizaci nemohl nastoupit , musela nastoupit manželka nebo jiná žena z jeho domácnosti
- obyvatelstvo bylo všeobecně povinno konat služby státu
- každý obyvatel měl své místo ve vojsku nebo ve správním a daňovém obvodu a z toho místa nemohl odejít
Panovník
- v čele despotický vládce ( Chán )
- jeho funkce byla volitelná
- právo volit měli původně jenom Mongolové ( státní lid ) , každý nový vládce musel pocházet z Čingischánova rodu
- zvolen měl být Čingischánův nejschopnější potomek
- vládcem se mohl stát jen kandidát shromážděním řádně zvolený a potvrzený
- pokus stát se vládcem bez zvolení končil smrtí
- vládce měl despotickou moc, rozsáhlou moc a oprávnění
- 1) hlavou státu 2) zákonodárcem 3) vrchní velitel 4) právo svolávat shromáždění vojenských velitelů, rodových stařešinů atd. 5) pánem nad životem a smrtí svých poddaných – kteří museli bezpodmínečně plnit jeho příkazy
4) Prameny práva u Mongolů
- právní řád se opíral o právo obyčejové a o právo psané
- informace získáváme z pramenů: 1) právnických 2) neprávnických
Právnické :
1) zákoník vyhlášený Čingischánem r. 1206
2) zákony které vydal Čingi a jeho nástupci
3) vládcovi příkazy a nařízení
4) soudní výnosy
nejvýznamnější : Základní zákon VELKÁ JASA(Tun Džin = Třes se a správně věz) – vyhlášený na shromáždění r. 1206 - byla v zásadě kodifikací mongolského práva. Zabývala se řadou právních odvětví. Jejími částmi byli nevolnický a vojenský řád. Ve svém celku se Velká Jasa nedochovala.
1) každý vládce musel začít vládnou potvrzením Jasy
2) každoročně se kontrolovalo zda vládce nebo knížata z jeho rodu neporušují Velkou Jasu
3) Existence Velké Jasy nevylučovala vydávání dalších zákonů – ale měly jen podpůrný charakter
4) Velká Jasa se v řadě oblastí pokládala za zákon i po rozpadu mongolské říše
Neprávnické:
1) Tajemná kronika Mongolů ze 13. stol
2) Sbírka kronik , kterou pořídil perský historik Rašíd et Din
Rané státní útvary na území černé Afriky a latinské Ameriky
A) Černá Afrika:
1) historické podmínky a oblasti vzniku středověkých států černé Afriky
2)Charakteristické rysy středověkých stáů černé Afriky
B) Latinská Amerika :
1)
2) Společenské zřízení u M
Černá Afrika:
1) historické podmínky a oblasti vzniku středověkých států černé Afriky
- vývoj byl ovlivňován:
1) nerovností vývoje
2) zeměpisnými a přírodními podmínkami
- v severní Africe se brzy vytvořila společnost otrokářského typu a vznikly zde státy jako Egypt , Kartágo v 15.stol . našeho letopočtu
- vyvíjely se ve složitých historických podmínkách: 1) přechodu kmenů z doby předhistorické do historické
2)
3) vznikaly v odlišném zeměpisném prostředí
1) Sůdánská oblast
2) Meziříčí velkých řek Limpopo a Zambezi
3) Vznikaly savanové oblasti kožské pánve
4) V pásmu Guinejského pobřeží jižně od západního Sůdánu
5) Východo-Africké meziříčí
Nejstarší státy Ghana , Mali ,….. vznikly v oblasti Sůdánské
V meziříčí Limpopo a Zambezi se začaly vytvářet nadkmenové svazy MONOMOTAPA
Ve 14. stol. vznikl stát Kongo
- v pásmu Guinejského pobřeží vznikaly městské státy mezi které patřil městský stát Benin – neblaze se proslavil prodejem otroků
- první mezistátní útvary ve 14 – 15 stol.
2)Charakteristické rysy středověkých stáů černé Afriky
a) vývoj pospolitostí probíhal zhruba stejně jako v Evropě
b) vývoj spol. stavů v patrických pospolitostech nabýval v některých věcech odlišných forem ( odlišnost se projevila v případě otroctví , v pozemkových občinách a různých společenských vztahů )
- charakter není jednoznačně určen
- někdo považuje Afriku za feudální a někdo za rodově kmenovou
Latinská Amerika
1) Nejvýznamnější latinskoamerické civilizace před příchodem Evropanů
- původní indiánské obyvatelstvo žilo na různých stupních vývoje
- některé části obyvatelstva žili v rodověkmenových zřízení a u některých skupin prvotně státní útvary
1) Mayové – v době příchodu Španělů už byla v úpadku
2) Aztékové – byli na úrovni starověkých východních států po r. 3000 př.n.l.
3) Ranné peruánské civilizace – (Močika, Naska, Tiahuana ko, Čimu )
4) Inkové
- u Máyů se obyv. dělilo na : 1)šlechta 2) duchovenstvo 3) svobodní občiníci 4) otroci
Vládnoucí vrstvou byla šlechta a duchovenstvo
V čele stál despotický vládce
U Aztéků vládnoucí vrstva:
1) členové vládcovi rodiny
2) vojenská a úřední šlechta
3) rodový stařešinové
4) kněží
Ovládaná vrstva: Rolníci a Otroci
V čele státu vládce s absolutní mocí a božský charakter
U Inků: 1) šlechta 2) duchovenstvo 3) svobodní občiníci 4) nevolníci
Vládnocí vrstva : duchovenstvo a šlechta
Vládce nazývaný INKA měl božský charakter, byl vlastníkem veškeré půdy v zemi a stál v čele státního aparátu. Měl absolutní moc. Obyvatelstvo říše bylo rozděleno podle číselného klíče do skupin po 10, 50, 100, 1000, 5000, 10 000 lidech
- státní aparát měl pyramidovitou podobu
Močika , Čimu – teokratické státní útvary
- Inkové byli mistři ve zpracování stříbra
Žádné komentáře:
Okomentovat