Každá literární tvorba velmi často reaguje v jakékoli období na dobu-politické, společenské a hospodářské dění v němž vzniká. Do velké míry se toto projevuje v meziválečném období. Po 400 letech vzniká 28.10 1918 samostatný Československý stát. Rozpadá se Rakousko-uhersko. Prezidentem ČSR se stává T.G.Masaryk.
Svět prochází otřesem po hrůzné I sv.válce, filozofie pozitivismu a racionalismu a víru ve vědu 19.století končí v zákopech I sv.válce. Lidé hledají, někteří ztratili zcela svoji víru v Boha, ztratili také veškeré ideály.změnou prochází umění, společnost ,ale i politická sféra, jiný pohled, pocity umělců i lidí: hodnoty, které vytvořili se zdají být nesmyslné, vedou k nihilismu. Objevují se proto nové pohledy na skutečnost, nové názory na život jedince - socialismus, komunismus, fašismus, nacionalismus
Česká literatura se také velmi proměnila získává nové úkoly, ztratila staré poslání je zbavena služebných úkolů podporovat boj za samostatný český stát, což byl 1 z hlavních úkolů v 19.století. Autoři získali po r.1918 svobodu slova, volnost v tvorbě, a proto je období meziválečné prózy velmi rozmanité a pestré, byť je to jen 20.let. V naší literatuře se můžeme setkat s proudy demokratické a antimilitaristické prózy, venkovské prózy, společenského románu, psychologického románu, objevuje se tvorba autorů s pohledem duchovním, křesťanským.
Žádné komentáře:
Okomentovat