Výtrusy

heterosporní
samčí šištice
- jsou menší a nevytrvávají na rostlině
- jsou tvořeny mnoha tyčinkami (mikrosporofyly) s nitkou a 2 prašnými pouzdry (mikrosporangia)
- v mikrosporangiích vznikají radukčním dělěním pylová zrna (mikrospory) často se vzdušnými vaky
- v mikrosporách vznikají redukčním dělením 2 spermatické buňky schopné oplodnit vaječnou b. (oplodí ji pouze jedna, druhá zaniká)
- po složitém vývoji mohou pylová zrna vyklíčit v pylovou láčku, ve které jsou 2 bezbrvé spermatické b.
- jehličnany jsou větrosnubné – produkují velké množství pylu
- v mladém prašném pouzdru je pletivo s vyživovací fcí (tapetum) a vlastní pylotvorná tkáň, tvořená mateřskými buňkami pylových zrn - jejich redukčním dělením vznikají čtveřice pylových zrn - dojde k dalším dělení a * samčí prokel (prothalium)
- po nějaké době zůstane jen jedna buňka, která se uvnitř dělí na 2 b. – větší vegetativní a menší generativní
§ generativní b. se dál dělí na buňku nástěnnou a spermatogenní, ze které se později vyvinou 2 spermatické buňky, jedna z nich oplodí vaječnou b.
§ vegetativní b. se po opylení podílí na tvorbě pylové láčky


samičí šištice
- zralá pylová zrna jsou přenášena větrem na samičí šištice, které později dřevnatějí („šišky“)
- jsou tvořeny vřetenem, semennými a podpůrnými šupinami (megasporofyly) – často spolu srůstají
- megasporofyly jsou zakončeny dvěma vajíčky (magasporangium) – jsou kryty jediným obalem, v obalu je otvor klový, kterým se dostává pyl dovnitř - v nich vzniká složitým vývojem a redukčním dělením zásobní pletivo a zárodečník s haploidní vaječnou buňkou
- po jejím oplození se vyvine 2n zygota – základ zárodku a semene
- ve vajíčku je pletivné jádro (nucelus), z něho pochází i obal vajíčka
- uvnitř jádra se vyvíjí jedna velká buňka tzv. mateřská buňka zárodečného vaku - tato buňka se redukčně dělí a * 4 haploidní b. - megaspory
- 3 z nich brzy zanikají, zbývající megaspora se dále dělí a vyživuje se z pletiva vajíčka - dává vznik samičímu proklu (endosperm) - v něm se poblíž otvoru klového vyvinou
2 zárodečníky, v každém po jedné velké haploidní vaječné b. - může dojít k oplození a
* zygota
- mezi opylením a oplozením někdy uplyne dlouhá doba (u borovice až rok)
- spermatické b. jsou k zárodečníku dopraveny láčkou, která prorůstá nucelem

Semeno nahosemenných rostlin je tvořeno:
diploidním osemením, které vzniklo z obalu vajíčka
haploidním živným pletivem (endosperm), je vlastně samičím proklem a má zásobní fci
diploidním zárodkem, který se vyvinul ze zygoty

- šištice vytrvávají na stromě několik let, za sucha se otvírají a uvolňují semena