1.2. Firemní znalost versus znalost pracovníků
Zde popisovaný přístup se nazývá knowledge based process reengineering, protože rozlišuje dva typy znalostí - akumulovanou firemní znalost (uloženou ve firemní databázi, ve stávající definici podnikových procesů, v podnikových předpisech a standardech atd.) a znalosti pracovníků, zapojených do průběhu procesu.
První úroveň popisu procesu se využívá v případě, když akumulovaná firemní znalost je nedostatečná, resp. když každý průběh procesu je velmi odlišný vlivem změněných podmínek a externích faktorů. Taková situace nastává zejména u procesů strategického řízení. První úroveň tak předpokládá vysoce kvalifikované a kreativní pracovníky, kteří při průběhu procesu budou schopni naplánovat a realizovat všechny dosud nedefinované charakteristiky procesu.
Naopak čtvrtá úroveň popisu procesu přepokládá, vysokou kvalifikaci a vysokou úroveň zkušeností pracovníků definující proces. V praxi se často pro definici procesu na této úrovni využívají znalosti pracovníků konzultačních firem, kteří znají "best practice" dané oblasti. Čtvrtá úroveň současně představuje nejvyšší stupeň standardizace průběhu procesu.
KBPR předpokládá, že úroveň definice procesu se časem může měnit. Postupným růstem zkušeností pracovníků podílejících se na procesu lze definici procesu zpodrobňovat. Po zpodrobnění popisu je možné práci předat méně nebo jinak kvalifikovaným pracovníkům. De facto tak dochází k akumulaci firemní znalosti. Postupnou akumulací znalostí se firma stává méně závislá na konkrétních osobách a jejich znalostech. Akumulace firemní znalosti je potom jedním z významných podpůrných procesů - viz např. maturity model vývoje firmy [CMM95]. Zajímavým souvisejícím problémem je, jak motivovat pracovníky, aby tímto způsobem své znalosti firmě předávali.
Žádné komentáře:
Okomentovat